Likvidátorovi nemusíte přistoupit na první nabídku, kterou Vám nabídne.

Likvidátoři pojišťoven jsou taky lidi, jsou omylní. Pokud pojistnou událost vyhodnotí špatně, nemusíte přistoupit na návrh plnění, který Vám předloží. Řada lidí bude řešit s pojišťovnou proplacení škod na majetku poškozeném povodněmi. V této souvislosti je namístě připomenout, že není Vaší povinností přijmout první návrh likvidátora, který vyčíslil pojistné, pokud s ním z nějakého důvodu nesouhlasíte.

Vede mě k tomu osobní zkušenost. Před časem nás totiž vytopili sousedi, kteří bydlí v bytě nad námi. Škody jsem pečlivě nafotila a hned jsme začali s úklidem, abychom zabránili vzniku dalších škod (například poškození podlahy a dalšího zařízení). Tak, jak obecně vždy pojišťovny radí. Protože nejhorší byla situace v předsíni, byli jsme nuceni zbourat sádrokartonový podhled, ze kterého tekla voda. Zaprvé proto, abychom zkontrolovali kabely, které byly podhledem vedené, a světla, z nichž některá přestala fungovat, a dále proto, aby zdi v předsíni mohly vysychat.

Když nás navštívil likvidátor, potvrdil, že poškozenou malbu nahradí. Podhled ale do plnění zahrnout nechtěl s tím, že zdi mohly vysychat pomocí několika málo děr, které byly v podhledu od bodových světel. A právě tady se láme chleba. Pokud bych se v tento moment neozvala, platili bychom si podhled ze svého, i když argument likvidátora byl absurdní. Zdi v podhledu by neměly šanci touto cestou v dohledné době řádně vyschnout a hrozilo, že se v bytě rozšíří plíseň. Až když jsem poukázala na hrozící zdravotní rizika a fakt, že v bytě žije i malé dítě, likvidátor změnil názor a do plnění zahrnul i náklady na obnovu podhledu. Kdybych se tehdy bála otevřít pusu, dostali bychom o několik tisíc nižší plnění a podhled si platili sami.

Pojišťovna chce plnit jen to nezbytné, zdravotní rizika si ale na triko nevezme

Z povahy věci je jasné, že zrovna pojišťovna vás přeplácet nebude. Navíc – podobně jako třeba na úřadech – platí i zde, že výsledek jednání jednoduše ovlivňuje to, na koho konkrétně narazíte.

Systém stojí na tom, že likvidátoři jsou motivováni krátit. Za tzv. úspory jsou odměňováni, ať už přímo (nějakým procentem dle výše krácení), nebo nepřímo,  (pokud vykazují podprůměrné úspory, odráží se to na odměnách nebo šanci na zvýšení platu),” podělil se o své zkušenosti z dob, kdy byl na pozici likvidátora.

I podle zkušeností dalšího bývalého likvidátora je zde obecně snaha nepřiznávat zbytečně moc. Spíš uznat jen to nezbytné, a až teprve když se odvoláte se daná pojistná událost řeší dál. Žádná pojišťovna ale podle něj zase nebude kvůli pár korunám riskovat, že ji někdo bude popotahovat za nedostatečně vyhodnocená zdravotní rizika.

Llikvidátor by měl brát v úvahu hrozící zdravotní rizika při likvidaci pojistné události. Pokud existuje riziko, že by škoda mohla způsobit další problémy, jako je například rozšíření plísně, která by mohla ohrozit zdraví, je důležité, aby byla přijata opatření k rychlé sanaci škody. Podle obecných zásad pojišťovnictví by likvidátor měl jednat v souladu s pojistnou smlouvou a zákonnými předpisy. Pokud jsou dodatečné náklady na sanaci škody oprávněné a přiměřené, měly by být zahrnuty do pojistného plnění.

Když nesouhlasíte s likvidátorem

Nejjednodušší je podle něj, když se událost řeší formou úhrady faktury, například za opravu auta či nemovitosti nebo jejího vybavení (ideálně se smluvním partnerem pojišťovny – pozn. red.). Třenice mohou vznikat spíš v případě, že jsou pojistné události řešeny ve formě rozpočtu nebo při totální škodě. Někdy ale jen stačí věci lépe vykomunikovat.

Pojišťovna vypočte náklady na náhradu škody, a pokud pojištěný nesouhlasí, stačí poslat přesnější specifikaci pojištěné věci. Např. pojištěný nesdělil, že zničené vozidlo mělo speciální výbavu, a ta tak nebyla v obvyklé ceně vozidla zohledněna. Podobně u pojištění movitého a nemovitého majetku – dodat, proč vypočtená částka nestačí pro opravu či nákup nové věci. Toto vše je součástí likvidace a jde prakticky o dodávání podkladů pojišťovně, aby mohla správně určit výši škody, že teprve v okamžiku, kdy je škoda uzavřena, je stanovena finální částka a vy s ní nesouhlasíte, existuje přesně daný další postup.

V této situaci byste podle něj měli zaslat stížnost (odvolání) na nesprávně vypočtenou částku, vysvětlit důvody a přiložit důkazy, které vaše tvrzení podporují. Pojišťovny mají nastavený proces pro řešení stížnosti. Všechny stížnosti evidují, vyhodnocují, a dokonce pravidelně zasílají report o stížnostech České národní bance.

Co když jste se nechali udolat?

Argumentace s likvidátorem nemusí být jednoduchá. Přece jen v tom umí chodit lépe než vy a své převahy se proti vám může snažit využít. “Klient se může odvolat. Bez odborné pomoci se ale pohybuje v tzv. šedé zóně pojištění. Nedokáže si sám správně spočítat, na co má nárok. Příkladem jsou rozdíly v ocenění vozidel nebo nemovitostí. Likvidátor pracující pro pojišťovnu nemá motivaci určovat výši škody ke prospěchu klienta. Totéž platí v životním pojištění, často je potřeba odborně argumentovat, proč musí dojít k realizaci opravy způsobem, který žádá klient.

Pokud za sebou nemáte subjekt, který by řešil pojistnou událost za vás a v argumentaci si mohl pomoci např. názorem odborníka ze stavebnictví nebo znalce, může se stát, že svou argumentační bitvu nevyhrajete.

V případě, že pak dojde na vaše slova, praxe potvrdí, že likvidátor situaci vyhodnotil špatně a vy v souvislosti s původní škodou musíte řešit i další (například právě rozšíření plísně), ani v tomto bodě nemusí být situace ztracená.

Základem je pořizovat průběžně fotodokumentaci, abyste měli o rozsahu poškození důkazy.

Pokud došlo k rozšíření rozsahu vzniklé škody, kontaktujte v rámci původní škodní události znovu vaši pojišťovnu, poukažte na chybné vyhodnocení likvidátora a poskytněte důkazy, které podporují nárok na dodatečné pojistné plnění. Pokud si nejste jisti, jak postupovat, může být užitečné konzultovat situaci s právníkem nebo odborníkem na pojištění, který může poskytnout konkrétní rady a pomoc.