Jaká jsou rizika u nového spoření DIP?

Dlouhodobý investiční produkt (DIP) představuje od prvního ledna nový způsob zajištění na penzi. Rozšiřuje tak okruh možností spoření na stáří o produkty bankovního a investičního typu. Stát tedy nově umožňuje čerpat daňovou podporu celkem na čtyři produkty. Ke stávajícímu penzijnímu připojištění a životnímu pojištění přibyl DIP a pojištění dlouhodobé péče.

Z hlediska rizik může být ale DIP problematický. Jaká jsou rizika a na co si dát pozor při jeho zřizování a následném využívání?

„Každý občan si v rámci DIP bude moci dle svého uvážení zvolit jak konzervativní bankovní vklad či spořicí účet, tak dynamičtější kolektivní nebo individuální investování. Majetek vedený v DIP mohou tvořit pouze peněžní prostředky, akcie a dluhopisy s určitým omezením, podílové listy a deriváty sloužící k zajištění měnového nebo úrokového rizika,“ vysvětluje náměstek ministra financí Marek Mora s tím, že DIP budou moci poskytovat pouze regulované finanční instituce například banky, spořitelní a úvěrní družstva, obchodníci s cennými papíry, investiční společnosti, samosprávné investiční fondy.

I tak je při sjednávání tohoto produktu nutné být nanejvýš ostražitý a DIP sjednat pouze u důvěryhodného partnera či instituce.

Při poplatku nad 2 % jděte o dům dál

V prvé řadě doporučuji nepodcenit výběr investičního poradce a vždy se obrátit na takového, který má oprávnění takovou službu poskytovat. Taková skutečnost lze ověřit v registru ČNB. V ČR už se objevují i v tomto oboru šmejdi, kteří neférovým jednáním připravují klienty o peníze.

Rychlá nápověda říká, že pokud na smlouvě uvidíte jakýkoli poplatek vyšší než 2 %, zpozorněte a zvažte alternativní nabídku nebo zvolte jiného zprostředkovatele. Pokud má být efekt co největší a produkt je zároveň sjednán na dlouho dobu, je ideální volit spíše dynamické složení portfolia, tak aby na konci bylo zhodnocení co nejvyšší. Klientům také doporučujeme založit si aspoň dvě smlouvy.

Pro zaměstnavatele DIP je do 50 tisíc daňově uznatelným nákladem

Prostředky investované do dlouhodobého investičního produktu je možné uplatnit jako položky odčitatelné od základu daně z příjmů fyzických osob do celkové výše 48 000 Kč za rok. Jak upozorňuje Marcela Lonková ze společnosti This One, která se zabývá digitalizací účetních a daňových procesů ve firmách, tento produkt může být i vhodným benefitem pro zaměstnance.

Pro zaměstnavatele je DIP do 50 000 Kč ročně daňově uznatelným nákladem a pro zaměstnance osvobozeným příjmem. Lze tedy na DIP spořit jako z vlastních zdrojů, tak čerpat benefit od zaměstnavatelů a tím výnosnost prostředků na DIP ještě zvýšit.

Zásadní rozdíl mezi klasickým penzijním připojištěním a DIP je v případě posledně zmiňovaného chybějící státní příspěvek. Podpora státu je tedy pouze formou daňových zvýhodnění. I zde jsou ale podmínky, které je nutné dodržet: Základní podmínka je, že DIP je možné vypovědět až po 120 měsících, tedy 10 letech a zároveň dovršení věku 60 let. Pokud střadatel tyto podmínky nedodrží, bude muset daňovou podporu vrátit či dodanit.

Na co si dát pozor:

• Pozor na výběr investičního poradce
• Pozor na příliš vysoké poplatky
• Volte spíše dynamické složení portfolia
• Založte minimálně dvě smlouvy
• Pro zaměstnavatele je DIP do 50 000 Kč daňově uznatelným nákladem
• DIP lze beze ztrát vypovědět až po 120 měsících a po dovršení 60 let věku
• Prostředky z DIP je nutné vybrat všechny. Neexistuje částečný výběr