Měsíc: Květen 2024

Kdy se vyplatí konsolidace úvěrů, kdy není možná a s čím je třeba počítat?

Posted on by Tomáš Leave a Comment on Kdy se vyplatí konsolidace úvěrů, kdy není možná a s čím je třeba počítat?

Konsolidace je zjednodušeně sloučení několika půjček do jedné. Tím, že nebudeme úvěry splácet více společnostem, tak je jednak dostaneme lépe pod kontrolu, ale hlavně nebudeme platit všechny poplatky. A v některých případech pak může dojít i ke snížení měsíční splátky, takže docílíme zajímavé úspory. Ne u všech úvěrů je však konsolidace možná.

Konsolidace je velmi dobrým nástrojem ve chvíli, kdy se vám půjčky tak trochu vymykají z ruky a vy ztrácíte nejen přehled, ale třeba i schopnost splácet. Jen je nezbytné si vše dobře spočítat. V rámci konsolidace dochází k zaplacení všech původních závazků jedním novým úvěrem, který následně splácíte. Nepleťte si ji s refinancováním, při kterém se vždy řeší jen jeden konkrétní úvěr, nikoli více půjček dohromady. Sloučit můžete různé typy úvěrů, tedy třeba půjčku, kontokorent nebo kreditní kartu, ale také půjčky od nebankovních institucí. Do klasické konsolidace úvěrů většinou nelze zahrnout hypotéku, tu můžete řešit pouze zmíněným refinancováním.

Výhody a nevýhody konsolidace

Konsolidace s sebou přirozeně přináší výhody i nevýhody, které je třeba před finálním rozhodnutím dobře zvážit.

Výhody konsolidace

+ Dostanete své závazky pod kontrolu

+ Novým úvěrem si můžete prodloužit dobu splácení, a snížit tak měsíční splátku

+ V případě výhodnějšího úroku a dalších podmínek zaplatíte méně

+ Ušetříte na poplatcích, protože je nebudete platit několika subjektům, ale jen jednomu

+ Při řešení konsolidace je většinou možné načerpat další peníze navíc a vyřešit tak své aktuální potřeby

Nevýhody konsolidace

– Do konsolidace lze zahrnout jen některé úvěry (nelze sloučit hypotéku se spotřebitelským úvěrem)

– Pokud se rozhodnete pro delší dobu splácení, je třeba počítat s tím, že naroste i částka zaplacená na úrocích

– U některých půjček mohou vzniknout sankce za předčasné splacení, proto je třeba dobře znát podmínky stávajících úvěrů

Vyplatí se konsolidace?

To záleží na celé řadě faktorů. Obecně se dá říct, že konsolidace se vám vyplatí především tehdy, pokud máte několik menších půjček, u kterých platíte vyšší úroky a další poplatky. Záleží také na tom, jaká je vaše motivace. Tedy jestli jen chcete přehlednější účetnictví, potřebujete snížit měsíční splátku nebo vám jde o možnou úsporu. Banky pak na základě vaší konkrétní situace a požadavků individuálně posoudí případ a nabídnou řešení. Někdy to je úplná konsolidace, jindy se více vyplatí třeba jen částečná, tedy sloučení pouze vybraných úvěrů. Vždy je proto nutné nechat si připravit nabídku na míru, nejlépe od více institucí.

Jak a kde o konsolidaci požádat?

O konsolidaci, respektive přípravu nabídky, žádáte přímo konkrétní banku, která takovou službu nabízí. U většiny institucí je to již nyní možné online. Stačí na stránkách vyplnit potřebné údaje a dozvíte se vše potřebné, v dalším kroku pak můžete z pohodlí domova o konsolidaci rovnou požádat. Zde se však vyplatí opatrnost, taková zamítnutá žádost o refinancování nevhodně vybranou bankou vám může znepříjemnit život. Banky totiž mají povinnost všechny žádosti uvést do registru.

Jak získat adekvátní odškodnění za trvalé následky po dopravní nehodě?

Posted on by Tomáš Leave a Comment on Jak získat adekvátní odškodnění za trvalé následky po dopravní nehodě?

Trvalé následky po dopravní nehodě mohou mít různou podobu. Nemusí jít jen o viditelná poškození těla, ale třeba také o omezenou hybnost končetiny nebo dlouhodobé psychické obtíže. Poškozený by proto měl vědět, jak od pojišťovny viníka získat adekvátní odškodnění. Proč si dávat pozor nejen na lhůty, ale také formuláře pojišťoven?

Na jaké odškodné za trvalé následky máte nárok?

Odškodnění po dopravní nehodě se vyplácí z povinného ručení viníka. Nárok na něj má široký okruh poškozených. Nejde jen o řidiče, který nehodu nezavinil, ale také o cyklisty, chodce, spolujezdce (klidně i z auta viníka) a další osoby, které při nehodě utrpí jakýkoliv úraz.

Zatímco například o bolestné nebo ušlý výdělek si poškození žádají poměrně často, při odškodnění za trvalé následky už tak aktivní nejsou. Důvodem je nepochybně to, že často nevíme, na jaké druhy náhrad máme vlastně nárok.

Proto je dobré připomenout si, že mezi nejčastější trvalé následky patří:

  • opěrkový syndrom (whiplash),
  • ztížení nebo omezení pohybu hlavy, zad, kloubů nebo svalů,
  • problémy se zrakem, sluchem nebo řečí,
  • omezení funkce končetin,
  • ztráta sexuálních funkcí nebo urologické potíže,
  • deprese, úzkosti, poruchy spánku,
  • posttraumatická stresová porucha (PTSP).

Kdy žádat o odškodnění za trvalé následky?

Výše uvedené trvalé následky, které odborně označujeme jako, ztížení společenského uplatnění více, či méněovlivňují běžný život poškozeného. Proto by měl být dotyčný při řešení náhrad aktivní. Získat totiž může nemalé částky. Na odškodné za trvalé následky má nárok ve chvíli, kdy nehodu nezavinil a jeho zdravotní stav se relativně ustálil, k čemuž dochází zhruba rok od autonehody.

Jaká je u trvalých následků promlčecí doba?

Promlčecí doba činí tři roky od okamžiku, kdy bylo možné poprvé nárok na odškodné za trvalé následky uplatnit (obvykle rok po dopravní nehodě). Promlčení tedy nastane nejdříve čtyři roky od dopravní nehody. Přesto je dobré s řešením adekvátního odškodnění neotálet! Často totiž nemusí jít o záležitost dnů, ale několika týdnů, v krajním případě i měsíců.

Jak vysoké může být odškodnění „trvalek“?

Odškodnění za trvalé následky (tzn. ztížení společenského uplatnění, obecně „trvalky“) se stanovuje dle výpočtového mechanismu Metodiky Nejvyššího soudu, který zohledňuje stupeň postižení, věk, pohlaví, ale i další faktory. Tento mechanismus je při řešení odškodnění trvalých následků většinou respektován nejen pojišťovnami, ale i soudy. Pro laika nicméně může být poměrně komplikovaný a nepřehledný.

Na jak vysoké odškodnění za ZSU máte nárok?

  • Lehké trvalé následky: 100 000 Kč až 300 000 Kč
  • Středně závažné trvalé následky: od 300 000 do 1 000 000 Kč
  • Vážné trvalé následky: nad 1 000 000 Kč

 

Pozor na formuláře od pojišťovny!

Pokud se do vymáhání odškodnění za trvalé následky vrhnete sami, pojišťovna viníka vám zpravidla zašle formulář, který dáte k vyplnění svému ošetřujícímu lékaři. Na základě takto vyplněného formuláře je stanovena výše odškodného, které ale nemusí být (a zpravidla také nebývá) adekvátní.

Proto je ideálním postupem vypracování znaleckého posudku znalcem s příslušnou specializací. Posudek je v takovém případě standardizován a je přezkoumatelný a respektovaný jak soudy, tak pojišťovnami. Zhotovení sice není zadarmo, ale pojišťovna toto poškozenému proplácí.

Jak získat adekvátní odškodnění za trvalé následky?

Výše uvedená Metodika Nejvyššího soudu a zmíněný posudek, který řeší odškodnění trvalých následků po dopravní nehodě, je poměrně složitým dokumentem a většinou ke správnému výpočtu odškodnění vyžadujeodborný výpočet specializovaného znalce.

Pro laika tedy může být vymáhání trvalých následků (cca po roce od ustálení jeho stavu) poměrně komplikované. Proto doporučujeme využít služeb specialistů v oblasti odškodnění, kteří spolupracují s advokáty, znalci a dalšími odborníky a mají s postupy pojišťoven letité zkušenosti.

Za služby těchto specialistů dopředu nic neplatíte. Jejich odměna je totiž stanovena předem smluveným procentem z vymoženého odškodnění za trvalé následky. Pokud by byl zmíněný specialista při řešení náhrad neúspěšný, jeho služby jsou pro vás zcela zdarma!

Vždy je ovšem potřeba udělit dotyčnému plnou moc a doložit veškeré zdravotní zprávy a další dokumentaci. Závěrem doplníme, že finanční prostředky za uplatněné odškodnění se u běžných případů, kde je ukončeno léčení, mohou na vašem bankovním účtu objevit zhruba v horizontu jednoho měsíce!

Jaká jsou rizika u nového spoření DIP?

Posted on by Tomáš Leave a Comment on Jaká jsou rizika u nového spoření DIP?

Dlouhodobý investiční produkt (DIP) představuje od prvního ledna nový způsob zajištění na penzi. Rozšiřuje tak okruh možností spoření na stáří o produkty bankovního a investičního typu. Stát tedy nově umožňuje čerpat daňovou podporu celkem na čtyři produkty. Ke stávajícímu penzijnímu připojištění a životnímu pojištění přibyl DIP a pojištění dlouhodobé péče.

Z hlediska rizik může být ale DIP problematický. Jaká jsou rizika a na co si dát pozor při jeho zřizování a následném využívání?

„Každý občan si v rámci DIP bude moci dle svého uvážení zvolit jak konzervativní bankovní vklad či spořicí účet, tak dynamičtější kolektivní nebo individuální investování. Majetek vedený v DIP mohou tvořit pouze peněžní prostředky, akcie a dluhopisy s určitým omezením, podílové listy a deriváty sloužící k zajištění měnového nebo úrokového rizika,“ vysvětluje náměstek ministra financí Marek Mora s tím, že DIP budou moci poskytovat pouze regulované finanční instituce například banky, spořitelní a úvěrní družstva, obchodníci s cennými papíry, investiční společnosti, samosprávné investiční fondy.

I tak je při sjednávání tohoto produktu nutné být nanejvýš ostražitý a DIP sjednat pouze u důvěryhodného partnera či instituce.

Při poplatku nad 2 % jděte o dům dál

V prvé řadě doporučuji nepodcenit výběr investičního poradce a vždy se obrátit na takového, který má oprávnění takovou službu poskytovat. Taková skutečnost lze ověřit v registru ČNB. V ČR už se objevují i v tomto oboru šmejdi, kteří neférovým jednáním připravují klienty o peníze.

Rychlá nápověda říká, že pokud na smlouvě uvidíte jakýkoli poplatek vyšší než 2 %, zpozorněte a zvažte alternativní nabídku nebo zvolte jiného zprostředkovatele. Pokud má být efekt co největší a produkt je zároveň sjednán na dlouho dobu, je ideální volit spíše dynamické složení portfolia, tak aby na konci bylo zhodnocení co nejvyšší. Klientům také doporučujeme založit si aspoň dvě smlouvy.

Pro zaměstnavatele DIP je do 50 tisíc daňově uznatelným nákladem

Prostředky investované do dlouhodobého investičního produktu je možné uplatnit jako položky odčitatelné od základu daně z příjmů fyzických osob do celkové výše 48 000 Kč za rok. Jak upozorňuje Marcela Lonková ze společnosti This One, která se zabývá digitalizací účetních a daňových procesů ve firmách, tento produkt může být i vhodným benefitem pro zaměstnance.

Pro zaměstnavatele je DIP do 50 000 Kč ročně daňově uznatelným nákladem a pro zaměstnance osvobozeným příjmem. Lze tedy na DIP spořit jako z vlastních zdrojů, tak čerpat benefit od zaměstnavatelů a tím výnosnost prostředků na DIP ještě zvýšit.

Zásadní rozdíl mezi klasickým penzijním připojištěním a DIP je v případě posledně zmiňovaného chybějící státní příspěvek. Podpora státu je tedy pouze formou daňových zvýhodnění. I zde jsou ale podmínky, které je nutné dodržet: Základní podmínka je, že DIP je možné vypovědět až po 120 měsících, tedy 10 letech a zároveň dovršení věku 60 let. Pokud střadatel tyto podmínky nedodrží, bude muset daňovou podporu vrátit či dodanit.

Na co si dát pozor:

  • Pozor na výběr investičního poradce
  • Pozor na příliš vysoké poplatky
  • Volte spíše dynamické složení portfolia
  • Založte minimálně dvě smlouvy
  • Pro zaměstnavatele je DIP do 50 000 Kč daňově uznatelným nákladem
  • DIP lze beze ztrát vypovědět až po 120 měsících a po dovršení 60 let věku
  • Prostředky z DIP je nutné vybrat všechny. Neexistuje částečný výběr

Proč spotřebitelé váhají s pojištěním pro případ přírodních katastrof?

Posted on by FW Leave a Comment on Proč spotřebitelé váhají s pojištěním pro případ přírodních katastrof?

Orgán dohledu EIOPA zveřejnil informace o výsledcích nového výzkumu v oblasti pojištění. Tento orgán zkoumal tentokrát důvody, proč spotřebitelé váhají či nejsou ochotni sjednat pojištění pro případ přírodních katastrof.

Úvodem je účelné zmínit, že revidovaný dokument, vzniklý na základě výzkumu, zpracovali zaměstnanci EIOPA s tím, že se zaměřili na faktory na straně poptávky, jež přispívají k malému sjednávání pojištění pro případ přírodních katastrof, a to napříč Evropou. Snažili se postihnout skutečné bariéry, jež brání rozvoji tohoto pojištění a navrhli rovněž celou řadu u spotřebitelů testovaných řešení, aby byly existující problémy překonány. Cílem EIOPA je zesílit odolnost evropských domácností a podnikatelů vůči extrémním klimatickým událostem.

Statistiky jasně dokládají, že v Evropě je pojištěna pouze cca jedna čtvrtina škod z přírodních katastrof, takže na tomto kontinentu se ukazuje významná mezera v ochraně. I když určité příčiny této mezery vyplývají z omezení v nabídce pojištění, resp. odpovídajících pojistných produktů, pro případ přírodních katastrof, tak přesto lze tvrdit, že spotřebitelé se patřičně nezabývají pojistnými produkty, jež jsou na trhu k dispozici.

Bariéry

EIOPA provedla daný výzkum chování s cílem lépe porozumět tomu, proč spotřebitelé váhají „investovat“ do pojištění pro případ přírodních katastrof. Zjištění odhalila několik překážek a hybných sil, které mohou mít negativní dopad na ochotu domácností nakoupit pojistné krytí pro případ přírodních katastrof.

Mezi takové bariéry podle EIOPA patří:

  • silné zaměření na pojistné spíše než na celkovou užitečnost pojistného produktu, což vede k dojmu, že krytí je neodstupné,
  • nejasnosti či nesrovnalosti v pojistných podmínkách,
  • předchozí negativní zkušenost s pojistným plněním,
  • nesprávné/mylné vnímání co se týče pravděpodobnosti vlastního zasažení přírodní katastrofou,
  • vysoká očekávání, pokud jde o intervenci státu v případě katastrofy,
  • dojem, že proces sjednávání pojištění je složitý a zabere hodně času.

Řešení

Orgán EIOPA připravil a otestoval řadu řešení, aby povzbudil větší sjednávání pojištění pro případ přírodních katastrof v Evropě. Jeho přístup byl přitom založen na identifikovaných hybných silách a na poučení z behaviorální vědy.

Řešení, jež by měla vést k rozšíření propojištěnosti, zahrnují:

  • zvýšení povědomí o úrovni rizika, kterému spotřebitelé čelí, a to pomocí veřejných i nezávislých nástrojů a cílených oslovení ve správný moment (např. před pronájmem nebo koupí domu),
  • podporování a zviditelňování více standardizovaných a snadněji porovnatelných pojistných produktů, co se týče rozsahu krytí, výluk a cenových struktur,
  • urychlení a zefektivnění cesty spotřebitele nákupním procesem, a to včetně digitálních kanálů,
  • nabízení motivací (např. slevy z pojistného), které by podpořily implementaci opatření zmírňujících riziko.

Je lepší hypotéka nebo půjčka na bydlení?

Posted on by Tomáš Leave a Comment on Je lepší hypotéka nebo půjčka na bydlení?

Financovat bydlení z vlastních zdrojů, tedy z ušetřených peněz, nezvládne každý. Málokdo má ušetřeno tolik, aby dal peníze dohromady bez nutnosti si půjčit. A tak se řada lidí poohlíží po vhodných úvěrových produktech. A v tu chvíli se pochopitelně objeví důležitá otázka – je lepší hypotéka, nebo půjčka na bydlení?

A kolik peněz na bydlení potřebujete?

Při výběru je důležité si ujasnit, kolik peněz vlastně potřebujete. U hypoték obvykle mluvíme o financování nemovitostí, které stojí miliony, i desítky milionů. U klasických půjček mohou být částky přece jenom menší. To je dobré brát v potaz jako první a následně se držet v segmentu, kde jsou poskytovatelé ochotni půjčit tolik, kolik je potřeba.

Výhodnost jako priorita

Pokud parametrově vyhovují obě kategorie, je na místě porovnávat podle klíčové hodnoty. A tou je výhodnost. Aby to bylo co nejjednodušší, vznikl portál. Na tomto webu lze přehledně porovnat jednotlivé možnosti, včetně informací o úrocích, ale i o sazbách RPSN. Kdo vybírá půjčku poprvé, měl by se držet známého pravidla – čím nižší hodnota, tím výhodnější půjčka.

Zvládnete vše doložit?

Hypotéky a půjčky na bydlení se liší i možnou nutností doložit účel využití peněz. Zatímco u klasického úvěru to obvykle není nutné, u hypotéky se bez dokládání neobejdete. Mnohdy vám nebude uvolněna další suma, dokud neprokážete využití té předchozí. Zároveň je ale třeba říci, že určitá část hypotéky může být i neúčelová. Zde už záleží na konkrétních podmínkách banky, u které žádáte.

Administrativa jako důležitá součást

Půjčku i hypotéku lze získat jenom, pokud splníte podmínky dané tuzemskými zákony, i poskytovatelem. Zatímco u půjček stačí prokázat svou bonitu, u hypoték se mnohdy neobejdete i bez nutnosti ručit. A to i financovanou nemovitostí, jejíž hodnota ovlivní i to, jakou částku vám banka může schválit a s jakým úrokem. Oproti tomu u půjček hraje roli především výše vašeho pravidelného příjmu.

Kdy musí zaměstnanec platit podíl na škodě, která vznikla zaměstnavateli?

Posted on by FW Leave a Comment on Kdy musí zaměstnanec platit podíl na škodě, která vznikla zaměstnavateli?

Nejsou-li splněny předpoklady pro náhradu škody zaměstnancem podle zákoníku práce, lze majetkovou újmu zaměstnavatele posoudit ještě podle pravidel občanského zákoníku o bezdůvodném obohacení. Co to znamená?

Zaměstnanec je povinen nahradit zaměstnavateli škodu, kterou mu způsobil porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Zaměstnavatel je při uplatnění této tzv. obecné odpovědnosti zaměstnance povinen prokázat svému pracovníkovi zavinění.

Ale co když k újmě došlo, aniž by zaměstnanec cokoliv zavinil, ale přesto se na vzniku újmy podílel? Nebo se třeba zapomnělo na dohodu o hmotné odpovědnosti)?

Předpoklady odpovědnosti zaměstnance za škodu podle zákoníku práce

Předpokladem pro vznik povinnosti zaměstnance nahradit zaměstnavateli škodu je porušení pracovních povinností zaměstnancem, vznik škody a příčinná souvislost mezi porušením pracovních povinností a vznikem škody a zavinění na straně zaměstnance. Ke vzniku povinnosti k náhradě škody je zapotřebí, aby všechny tyto předpoklady byly splněny současně. Chybí-li kterýkoliv z nich, odpovědnost za škodu nemůže nastat. Zaměstnanec však ještě nemá vyhráno.

Pokud došlo k újmě na straně zaměstnavatele, ale zaměstnanec neodpovídá za škodu, neznamená to, že nebude zaměstnavateli platit. Ještě je tu totiž tzv. bezdůvodné obohacení.

Co je to bezdůvodné obohacení

Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. To jsou základní pravidla občanského zákoníku.

Pravidlo zákoníku práce o bezdůvodném obohacení chrání jenom zaměstnance

Zákoník práce na bezdůvodné obohacení, které může nastat v pracovněprávních vztazích mezi zaměstnavateli a zaměstnanci. moc nepamatuje. Jenom částečně řeší otázku vrácení částek neprávem vyplacených zaměstnanci.

Zákoník práce určuje speciální pravidlo nad rámec pravidel občanského zákoníku o bezdůvodném obohacení, a to zní: Vrácení neprávem vyplacených částek může zaměstnavatel na zaměstnanci požadovat, jen jestliže zaměstnanec věděl nebo musel z okolností předpokládat, že jde o částky nesprávně určené nebo omylem vyplacené, a to do 3 let ode dne jejich výplaty.

Povinnost vydat bezdůvodné obohacení je modifikována tehdy, je-li obohaceným zaměstnanec, který by měl vrátit zaměstnavateli neprávem vyplacené částky (ne je-li obohaceným zaměstnavatel; pak platí občanský zákoník a jeho pravidla). Zaměstnanec musí bezdůvodné obohacení vydat zaměstnavateli, jen jestliže věděl nebo musel z okolností předpokládat, že jde o částky nesprávně určené nebo omylem vyplacené.

Přijal-li však plnění v tzv. dobré víře (protože nevěděl a ani nemohl z okolností předpokládat, že jde o částky nesprávně určené nebo omylem vyplacené), smí si je ponechat. To, co zaměstnanec věděl nebo musel z okolností předpokládat, je věcí konkrétního posouzení každého jednotlivého případu. Vychází se z profese, intelektu, věku a zkušeností zaměstnance.

Kryptoměny jako investiční nástroj?

Posted on by FW Leave a Comment on Kryptoměny jako investiční nástroj?

Kryptoměny představují virtuální měny, které jsou založené na kryptografii. Díky ní je téměř nemožné při používání těchto platebních jednotek jakkoliv podvádět. Zpravidla fungují na decentralizovaných blockchainech, které nepodléhají žádné centrální autoritě, která by uživatelům a držitelům kryptoměn spravovala nebo jinak „nakládala“ s jejich kapitálem.

Kryptoměny lze kromě samotné platební jednotky taktéž považovat jako investiční aktiva, která si investoři přidávají do svých portfolií. V tomto článku si tyto virtuální měny blíže přiblížíme a představíme si dva projekty, které v současné době získávají pozornost investorů na kryptoměnovém trhu.

Bitcoin jako zákonné platidlo a povolení spotových ETF

Hlavním záměrem Satoshi Nakamata, tvůrce první kryptoměny na světě – bitcoinu, bylo vytvořit platidlo, které bude decentralizované a nebude nikým spravované. To znamená, že nikdo nezíská právo s tímto systémem jakkoliv nakládat nebo jej kontrolovat pro svůj vlastní užitek. Zároveň nebude takové platidlo podléhat inflaci, která by jeho hodnotu trvale snižovala. Z toho důvodu je i nabídka kryptoměny bitcoin omezená na celkové maximální množství 21 milionů mincí.

Od bodu svého vzniku zažily kryptoměny mnoho důležitých událostí. Jednou z nich je v blízké minulosti také schválení bitcoinového ETF – fondu, který umožní investovat do bitcoinu prostřednictvím akcií společnosti, která toto ETF vydává.

Společně se schválením bitcoinového ETF tak získali na trh s kryptoměnami přístup i investoři, kteří jinak kryptoměny držet napřímo nechtějí. Stačí tak pouze nakoupit dané ETF na akciovém trhu a získáte přímou expozici vůči bitcoinu nebo třeba ethereu, které bylo schváleno také. V České republice také navíc lze splnit hodnotový nebo časový test pro akcie, tudíž při následném prodeji tohoto ETF nebudete povinni danit zisk.

Adopce kryptoměn

Adopce kryptoměn ve světě postupem času vzrůstá. Na mnoha místech včetně České republiky se můžete setkat s podniky, které kryptoměny přijímají. Světovou adopci přehledně zobrazuje tzv. globální světový index adopce kryptoměn, který si můžete pro jednotlivé země prohlédnout na obrázku níže.

Nejvíce se můžete setkat s adopcí kryptoměn v Indii, která se aktuálně řadí na první místo. Dále nalezneme na předních příčkách Nigerii, USA nebo Vietnam. Celý tento index je složen z 5 menších indexů, které sledují různé typy kryptoměnových služeb. Česká republika se řadí na 61. místo.

Růst hodnoty kryptoměnového trhu

Od začátku své existence nadchnul kryptoměnový trh veřejnost zejména díky svému nezvyklému růstu ceny jednotlivých kryptoměn. Dalo by se tak říci, že to, co akciový nebo jiný trh nabídnul investorům v rozmezí 5 let, na kryptoměnách mohli tohoto zhodnocení dosáhnout v řádu půl roku – přirozeně však záleží, jaké období budeme sledovat.

Důležitý je také fakt, že tržní kapitalizace kryptoměnového trhu neustále stoupá. Na přiloženém obrázku si můžete všimnout, že od roku 2013 dokázal kryptoměnový trh dosáhnout na hodnotu 3 bilionů amerických dolarů. Samotný bitcoin poté dosahuje hodnoty přes 1 bilion dolarů.

Společně s vysokými růsty hodnoty však přicházejí také pády. Kryptoměny jsou velmi volatilním trhem, na kterém se měsíčně můžete setkat s propady (i růsty) v hodnotách desítek procent. Při vstupu na tento trh je tak třeba s volatilitou počítat a podle své strategie provádět rozhodnutí. V současné době je tak možné obchodovat nebo investovat do jak velkých kryptoměn, mezi které se řadí například bitcoin, ethereum, solana, tether nebo cardano, tak i do menších projektů, které stojí na začátku své cesty.

V tomto případě se však jedná o rizikovější kryptoměny s nižší tržní kapitalizací, které disponují větším potenciálem pro svůj budoucí růst. Přirovnat je lze například k malým společnostem na akciovém trhu – tzv. small caps, které právě vstupují na burzu nebo se teprve soustředí na svou expanzi a škálovatelnost svých byznysových modelů. V této části článku si tak menší kryptoměny popíšeme, abyste měli představu, jaké kryptoměny jsou kromě těch největších aktuálně k mání.

První kryptoměnový AR, VR a AI ekosystém na světě

Na krypto trhu lze kromě nejpopulárnějších kryptoměn nalézt také menší projekty, u kterých investoři shledávají slušný potenciál pro budoucí zhodnocení. Mezi ně můžeme zařadit například 5th Scape, který propojuje virtuální realitu s krypto odvětvím. V celém ekosystému bude možné hrát hry s virtuální realitou, sledovat filmy či seriály nebo studovat vzdělávací materiály.

Co se týče tokenomiky, tedy kryptoměnové struktury celého projektu, velkou část zabírá předprodej. Ten slouží jako úvodní nabídka tokenů prvním investorům, kteří tak mohou tokeny koupit se slevou a mezi prvními. Mezi dalšími alokacemi můžeme nalézt prostředky pro budoucí vývoj projektu, likviditu na burzy nebo odměny pro plánované airdropy, které plánují tvůrci v blízké budoucnosti spustit.

Součástí této platformy budou aplikace určené pro virtuální realitu (VR) a rozšířenou realitu (AR). Tým, který stojí za projektem, má v úmyslu propojit brýle pro virtuální realitu jako Meta Quest 3 či Oculus Rift a nabídnout uživatelům nevšední zážitek v podobě zábavy ve hrách jako Epic Cricket Arena, Immersive Kick-Off nebo Thrust Hunter. Nabízené tituly budou taktéž – jako celá platforma, podporovat a používat kryptoměny.

A proč projekt, který se zabývá virtuální realitou, uvádíme v článku s kryptoměnami? Jednoduše proto, že nativní měnou na celé platformě jsou stejnojmenné tokeny s názvem $5SCAPE. Díky nim totiž získáte možnost využívat těchto funkcí a výhod:

  • Slevy na produkty v obchodě
  • Bezplatný přístup ke hrám, z nichž až 5 her spatří světlo světa již v tomto roce
  • Členství v komunitě pro VR
  • Předčasný přístup k nejnovějšímu obsahu
  • Výběr speciálních funkcí nebo herních předmětů do VR her

Při bližším pohledu na whitepaper, tedy dokument, který celý projekt popisuje a vysvětluje, si můžeme všimnout také roadmapy. Ta slouží ke zveřejnění budoucích plánů, čímž tvůrci informují komunitu a investory o svých následujících krocích. Aktuálně jsou pro rok 2024 publikované následující plány:

  • 1. čtvrtletí 2024 – spuštění předprodeje tokenů a vydání traileru na hru Cage Conquest
  • 2. čtvrtletí 2024 – samotné vydání hry Cage Conquest, trailer na hru Epic Arena
  • 3. čtvrtletí 2024 – uvedení tokenů $5SCAPE na burzu, vydání traileru ke hře Immersive Kick-Off a navázání spolupráce s weby CoinGecko či Coinmarketcap
  • 4. čtvrtletí 2024 – vydání hry Epic Arena a dalších trailerů na plánované hry

Díky roadmapě tak můžeme sledovat, jaké plány tvůrci se svým projektem mají a především zda se jim je daří plnit.Celá platforma 5th Scape se zdá být velmi atraktivní, a to jak z uživatelského pohledu, tak i jako potenciální investice. Bude bezpochyby zajímavé sledovat její vývoj do budoucna.

Tokenizace vzdělávací platformy 99bitcoins

Jako další zajímavý projekt můžeme označit 99Bitcoins. Tato kryptoměna se od ostatních odlišuje zejména tím, že u ní nalezneme nově mechaniku Learn-to-Earn. Díky ní tak budou moci uživatelé platformy získávat odměny pouhým učením se v rámci kurzů a materiálů. Ty se budou točit vesměs okolo kryptoměnového trhu, bezpečnosti nebo samotného obchodování kryptoměn. Pojďme si nyní přiblížit, jak celá platforma bude fungovat a jak se skrze ní lze učit.

Po plném spuštění 99Bitcoins se držitelům tokenů $99BTC odemkne možnost, pomocí které získají přístup na platformu s jednotlivými kurzy. Na té naleznou kurzy jako například:

  • Základy blockchainu
  • Obchodování na DEX nebo CEX (decentralizovaných a centralizovaných burzách)
  • Bezpečnost na blockchainu
  • Odměny za vytěžení bloků a staking
  • Bezpečnost používání osobní peněženky
  • Pokročilé obchodování

Jakmile bude celá platforma spuštěna, bude stačit vstoupit na stránku s těmito vzdělávacími materiály a vybrat si takový, který bude uživatele zajímat. Po úspěšném dokončení každého kurzu poté získají nárok na odměnu v podobě nových tokenů $99BTC. Kromě samotných kurzů poskytne platforma také obchodní signály, které bude možné sledovat a podle kterých lze taktéž obchodovat.

Hlavní jednotkou celého ekosystému jsou tokeny $99BTC. Jedná se o typ ERC-20, který běží na blockchainu Etherea a sdílí tak jeho bezpečnost a rychlost transakcí. Díky tomu je možné držené tokeny také stakovat, čímž si mohou držitelé zajistit odměny v podobě extra tokenů $99BTC.

V rámci tokenomiky můžeme sledovat, že na rozdíl od prvního projektu vyčlenili tvůrci v tomto případě menší část tokenů pro předprodej – pouze 15 %. To je však vykompenzováno zejména odměnami v rámci komunity a za staking, které tvoří dohromady 40 % z celkové nabídky tokenů. Uživatelé se tak mohou těšit na více možných způsobů a cest, jak tokeny v podobě odměn získávat.

Co se týče roadmapy, na webových stránkách můžeme nalézt opět čtyři časová období. Pojďme si je podrobněji rozvést:

  • 2. čtvrtletí 2024 – spuštění předprodeje a stakingu, začátek vývoje vzdělávací platformy
  • 3. čtvrtletí 2024 – výběr tokenů z předprodeje, spuštění decentralizované burzy a pokračování vývoje vzdělávací platformy
  • 4. čtvrtletí 2024 – zalistování tokenů na centralizované burzy (CEX), optimalizace mechaniky Learn-to-Earn, spuštění signálů pro obchodování kryptoměn, publikování beta verze platformy
  • po roce 2024 – přemostění (přechod) na tokeny typu BRC-20, plné spuštění platformy, navázání nových partnerství a rozšiřování obsahu pro vzdělávání

Díky takto rozpracovaným plánům si tak každý zájemce může rychle udělat dobrý obrázek o tom, kam bude 99Bitcoins směřovat. Jelikož se projekt nachází v brzkých fázích svého vývoje, mnoho z funkcí prozatím není dostupných. Investoři nebo uživatelé si však v současné době mohou prohlédnout a prostudovat veškeré informace na webových stránkách 99Bitcoins.

Jaké jsou důležité parametry havarijního pojištění?

Posted on by FW Leave a Comment on Jaké jsou důležité parametry havarijního pojištění?

Aby havarijní pojištění skutečně pomohlo motoristům při škodách, je třeba věnovat pozornost pojistným podmínkám. „Ne nadarmo se říká, že ďábel je ukrytý v detailu

Kolik za škodu dostanu

Havarijní pojištění je běžnou součástí pojištění vozidel. Zahrnuje především vlastní pojištění havárie, dále např. střet se zvířetem, vandalismus nebo krádež vozu.

Co se stane, pokud se některé z uvedených nebezpečí stane realitou? Pojišťovna by měla samozřejmě zaplatit. Otázkou je, na kolik škodu ocení. V následujících příkladech nebudeme rozebírat spoluúčast (počítáme s nulovou), tu necháme na nějaké další povídání.

Pokud se jedná o částečnou, nebo také parciální, škodu, je na českém trhu zvykem, že pojišťovna klientovi zaplatí její opravu s využitím nových náhradních dílů. Neřeší tedy, zda škodovka pana Nováka loni vyjela z autosalonu, nebo už si krajinou supí od počátku tohoto století. Prostě pojišťovna po srážce s kancem zaplatí nové dveře a hotovo.

Druhou možností je, že škoda bude posouzená jako totální. To znamená, že pojišťovna vyplatí panu Novákovi rozdíl ceny vozidla před škodou a jeho zbytků po škodě. Pokud tedy půjde o nový vůz v hodnotě 500 000 Kč a pan Novák ho úplně „zmasakruje“, za vrak dostane ve výkupně sběrných surovin 10 000 Kč a zbylých 490 000 Kč mu doplatí pojišťovna. Jestli ale bude jeho stroj mít před škodou cenu jen 20 000 Kč a po škodě 15 000 Kč, dá mu pojistitel jen 5000 Kč.

Kde se láme chleba

Asi už tušíte, ke kterému klíčovému parametru směřuji. Ano, je to definice totální škody, tedy do kdy bude škoda ohodnocená jako částečná a od kdy jako totální. Běžný smrtelník by si totiž představoval, že totální škoda znamená, že auto je na šrot a částečná, že je poškozené jen trochu.

Pojišťovny to ale vidí jinak. Pro ně většinou totální škoda znamená, že náklady na opravu by převýšily určitou část hodnoty vozidla před škodou. Jestliže tedy vlastníte auto v hodnotě 500 000 Kč, pojišťovny vám mohou proplatit opravu až do onoho půl milionu. Pokud je ale hodnota auta jen 20 000 Kč, žádný z pojistitelů za opravu nedá více než těch dvacet tisíc. Jak jsme si řekli, ceny opravy se počítají s novými náhradními díly. Takže na takovémto starším vozidle bude totální škodou pravděpodobně i poměrně banální promáčklina dveří na parkovišti. Pojišťovna tedy klientovi oznámí, že má totální ekonomickou škodu, i když jeho auto bude jezdit v podstatě dál jako dřív.

V čem se pojišťovny liší

Nejpodstatnějším rozdílem mezi pojišťovnami je v tomto případě část hodnoty vozu, do které počítají škodu jako parciální. Že by to měla být vždy celá hodnota vozidla (tedy 100 % ceny před škodou)?

Chyba lávky. Takto férově totiž na našem trhu postupují jen dvě pojišťovny z těch, které nabízí havarijní pojištění spolu s povinným ručením. Jednou z nich je Pillow pojišťovna, nejrychleji rostoucí pojistitel aut v posledních letech. U ostatních společností nalezneme jednou 85 %, sedmkrát 80 % a jedna definice totální škody mluví dokonce o hranici 50 % obecné hodnoty vozidla pro hodnotu zbytků vozidla odečtené od pojistného plnění.

Například pojišťovna tedy dvěstěpadesátitisícovou opravu na autě v hodnotě 300 000 Kč zaplatí, pojistné podmínky neobsahují omezující parametr. Jiné produkty s parametrem 80 % OCV ale vezmou hodnotu před škodu, odečtou hodnotu po škodě a zákazníkovi vyplatí jen tu. Nezávisle na způsobu následné opravy majitelem.

Při výběru kvalitního havarijního pojištění je třeba se soustředit na důležité parametry a ustanovení podmínek ohledně tzv. totální škody mezi ně jednoznačně patří. Hodnoty nižší než 100 % znamenají vždy více starostí pro pojištěného a menší vyplacené pojistné plnění v případě pojistné události.

Jaké jsou nejčastější chyby při pojištění hypotéky?

Posted on by FW Leave a Comment on Jaké jsou nejčastější chyby při pojištění hypotéky?

Po nedávné krizi bydlení začíná hypoteční trh ve srovnání s předchozími lety stoupat. České banky a stavební spořitelny lidem poskytly v březnu hypoteční úvěry za 18 miliard korun, to je ve srovnání s loňským rokem nárůst zhruba o polovinu. Ukazují to data České bankovní asociace Hypomonitor. Čím dál víc Čechů tak začíná plánovat vlastní bydlení, což v praxi znamená zadlužit se na desítky let dopředu. Jak zajistit bezproblémový průběh splácení hypotéky a na co si dát pozor? 

Češi se po letech zdrženlivosti vrací k financování vlastního bydlení, vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor a České národní banky. Banky lidem poskytli na financování hypoték úvěry za 18 miliard korun, což je proti letošnímu únoru nárůst o 15 procent a meziročně dokonce o polovinu. Klesají také úrokové sazby nových úvěrů, březnová hodnota 5,19 procenta je nejnižší od června 2022. O mírném oživení trhu hovoří také změna v objemu skutečně nově poskytnutých hypoték bez refinancování, ten v březnu meziměsíčně stoupl o 19 procent na 15,4 miliard korun.

Na dlouhodobý vývoj na hypotečním trhu musely zareagovat tuzemské banky a stavební spořitelny, které na přelomu kalendářního roku ve velkém snižovaly své úrokové sazby. A to přilákalo spoustu zájemců o vlastní bydlení, kteří v posledních letech pořízení hypotéky pouze zvažovali. Zvýšená poptávka se týká i životního pojištění a požadavku na krytí příjmů. V poslední době registrujeme nebývalý zájem o nové pojistky v souvislosti se sjednáním nové hypotéky, ale také o aktualizaci těch stávajících vzhledem k tomu, co se na tuzemském hypotečním trhu děje. Řádově se jedná zhruba o čtyřicetiprocentní nárůst. Existuje pět nejčastějších chyb, kterých by se lidé při zajištění hypotéky měli vyvarovat.

Nepromyšlená rizika a zbytečně krátká doba pojištění

Délka pojištění by měla odpovídat alespoň době, po kterou je člověk zavázán splácet hypotéku. Odborníci však radí nastavit pojištění tak, aby pokrylo období až do věku odchodu do důchodu. Ideální je sjednat životní pojištění alespoň do věku 65 let, tedy do doby, kdy obvykle nastupují do starobního důchodu. Přesto je možné délku jednotlivých doplňkových pojištění přizpůsobit podle aktuálních potřeb a okolností. Důležité je rozšířit rizika, která jsou běžně začleněna do úvěrového balíčku, o další eventuality, které mohou do života během splácení vstoupit, jako například trvalé následky úrazu nebo dlouhodobá neschopnost práce.

Odborníci připomínají, že životní pojištění by mělo platit až do chvíle, kdy rodina nebo partnerský pár disponuje dostatečnými finančními prostředky, aby již pojištění nebylo nezbytné. Většinou je to ale tak, že hypotéka je součástí širšího balíčku služeb a figuruje ve smlouvě jako připojištěné riziko. Pojistná částka na toto riziko bude klesající, v ideálním případě anuitně, kdy pojistná částka v čase klesá podle zvoleného úroku až na nulu a hodí se právě pro klienty s hypotékou.

Nedostatečná výše pojistných částek

Pro někoho to může znít banálně, ale výše pojistných částek by měla odpovídat tomu, jakou hypotéku si lidé zvolili. Můžeme to uvést na modelovém příkladu. Pokud má klient hypotéku na pět milionů korun, stejnou částku by měl sjednat pro případ smrti, pokud se jedná o pár, pojistnou částku si mohou dle poměru rodinných příjmů rozdělit. Pokud lidé chtějí být opravdu zodpovědní, měla by pojistná částka odpovídat zbývajícímu dluhu na úvěru s připočtením alespoň jednoho ročního příjmu živitele rodiny. To by mělo zajistit finanční stabilitu všech členů domácnosti. Splatí hypotéku a budou mít dostatek peněz na návrat k normálnímu životu.

Pojištění schopnosti splácet jako marketingový trik

Banky při jednání o hypotéce často nabízí lepší úrokovou sazbu, a to v závislosti na sjednání pojištění proti neschopnosti splácet, a lidé často na tuto nabídku přistoupí. Slevy na úroku výměnou za pojištění se někdy mohou zdát jako dobrý obchod, avšak často to neplatí, zejména pokud má klient životní pojištění již sjednáno. V takovém případě se pojištění proti neschopnosti splácet úvěr stává v podstatě nadbytečným. Je lepší spíše zrevidovat a upravit stávající pojistku než si dělat další. Lidé často podléhají marketingovým taktikám bank a nebankovních institucí, protože nemají dostatečné znalosti o dané problematice nebo si předem nespočítají všechny náklady.

Banky totiž lákají na zvýhodněné úrokové sazby, které jsou podmíněny splněním několika požadavků, jako je používání platební karty pro určité transakce, vedení běžného účtu s minimálním měsíčním obratem, nebo sjednání pojištění proti neschopnosti splácet hypotéku. I když snížený úrok může na první pohled působit atraktivně, reálné náklady, včetně výdajů na pojištění, mohou úrokovou sazbu efektivně zvýšit až o jedno procento, čímž se výhodnost nabídky výrazně snižuje.

Investiční životní pojištění? Dává smysl jen za určitých podmínek

V minulosti bylo kromě rizikového populární i takzvané investiční životní pojištění, které kromě kumulace finančních prostředků krylo základní pojistná rizika. Obecně se dá říct, že tato forma životního pojištění je dlouhodobě na ústupu. Někteří zprostředkovatelé tento produkt ale stále v portfoliu mají. Tato varianta je akceptovatelná v případě, kdy je takové pojištění daňově odečitatelné, flexibilně zohledňuje splátku hypotéky a přispívá mu na něj zaměstnavatel. Převážná většina však podle něj volí variantu rizikového životního pojištění, ve kterém je klient pouze pojištěný a neodkládá peníze stranou. K investování jsou vhodnější úplně jiné nástroje než pojistná smlouva.

Způsoby, jak odškodnit poškozeného lze uvedením do původního stavu, nebo peněžitou náhradou.

Posted on by FW Leave a Comment on Způsoby, jak odškodnit poškozeného lze uvedením do původního stavu, nebo peněžitou náhradou.

Volí způsob odškodnění za škodu její viník, nebo poškozený? Co když škůdce opraví věc i přes nesouhlas poškozeného? Kdy poškozenému zůstává opravená věc i peníze? Podle pravidla zakotveného v občanském zákoníku se vzniklá škoda nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, nebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích.

Uvedení v předešlý stav například opravou má přednost

Zákon tedy chápe uvedení v předešlý stav (třeba opravu poškozené věci) jako primární formu náhrady vzniklé škody. Náhrada škody v penězích nastupuje jen tehdy, žádá-li o to poškozený, nebo není-li uvedení do předešlého stavu dobře možné. Třeba v případě škody na zdraví.

Opravu poškozeného plotu možná svěří poškozený soused sousedovi, který jej poničil při stavebních úpravách svého domu nebo neopatrné jízdě autem, ale svoje zdraví zajisté raději svěří do péče zdravotníků. Po škůdci pak bude vymáhat odškodnění újmy na zdraví.

Formu odškodnění volí poškozený

Tam, kde je uvedení do předešlého stavu dobře možné, se takové přednostní řešení vzniklé škody uplatní tehdy, požaduje-li poškozený náhradu bez toho, aby uvedl způsob. Jinak záleží na poškozeném, jaký způsob náhrady škody zvolí.

Prvotní forma volby odškodnění však náleží poškozenému (věřiteli), ne škůdci (dlužníkovi). A není-li uvedení v předešlý stav možné, od počátku má škůdce povinnost odčinit škodu zaplacením odpovídající peněžité částky.

Poškozený může chtít opravu, ale ne od škůdce samotného

Právo požadovat náhradu škody v penězích i tam, kde je možné uvedení do předešlého stavu, zákon přiznává poškozenému zjevně za účelem ochrany jeho zájmů, respektuje právo poškozeného, aby mohl sám rozhodnout o zásazích do svého majetku. Poškozený totiž z různých důvodů nemusí mít zájem na tom, aby uvedení do předešlého stavu uskutečnil právě škůdce, a může mít zájem na tom, aby mu škůdce poskytl pouze finanční plnění, jehož prostřednictvím si uvedení do předešlého stavu případně zajistí poškozený sám.

Stejně jako by si poškozený nenechal své zdraví „opravovat“ od škůdce, nemusí chtít ani soused s poškozeným plotem opravu od neumětela. Raději svěří opravu odborníkům a po škůdci bude chtít peníze na úhradu práce a materiálu.

Jak zvolit formu odškodnění? A co když poškozený váhá?

Pro žádost o odškodnění není předepsána žádná forma ani náležitosti. Takže žádost škůdci může být písemná i ústní a není určeno, co má obsahovat. Pouze je nutné, aby žádost byla srozumitelná.

Pokud poškozený nesouhlasí s tím, aby škůdce provedl opravu poškozené věci, je nutné takové právní jednání podrobit výkladu, co to přesně znamená. Nesouhlas poškozeného s provedením opravy věci škůdcem totiž nemusí vždy znamenat, že poškozený tím současně zvolil způsob náhrady škody v penězích.

Poškozený např. může mít v úmyslu, aby škůdce pouze posečkal s opravou do doby, než poškozený získá další relevantní informace pro učinění volby způsobu náhrady škody, případně může takovým nesouhlasem vyjádřit svou žádost, aby škůdce opravu neprováděl sám, ale pouze zajistil její provedení u třetí osoby, nebo aby namísto opravy věci poskytl poškozenému náhradní věc.

Nesouhlas s provedením opravy poškozené věci tedy nelze automaticky ztotožňovat s volbou formy odškodnění. Nesouhlas s opravou od škůdce ještě automaticky neznamená, že poškozený volí peněžitou náhradu škody.

Jakmile poškozený zvolí raději výplatu peněz, musí to viník respektovat

Jde-li o poškození věci a poškozený zvolí způsob náhrady škody tak, že nesouhlasí s uvedením v předešlý stav škůdcem a požaduje finanční náhradu, musí to škůdce respektovat, protože právo volby má poškozený, a ne škůdce.

Škůdce pak již není povinen (ani oprávněn) poskytnout plnění uvedením v předešlý stav. Jeho povinnost k náhradě škody se změní na povinnost poskytnout poškozenému peněžitou náhradu.

Co když škůdce provede opravu, přestože chtěl poškozený peníze?

Při určení výše náhrady škody v penězích se vychází z obvyklé ceny věci v době poškození a zohlední se, co poškozený musí k obnovení nebo nahrazení funkce věci účelně vynaložit. Provedení opravy poškozené věci škůdcem proti vůli poškozeného, který požadoval náhradu škody v penězích (a plnění opravou věci škůdcem následně nepřijal, neodsouhlasil), nesnižuje výši náhrady škody v penězích.

Nicméně není tomu tak, že by plnění poskytnuté škůdcem opravou věci proti vůli poškozeného nemělo být vůbec nijak zohledňováno. Může dojít k tzv. bezdůvodnému obohacení poškozeného. Jde o případný majetkový prospěch, který takto poškozený bez spravedlivého důvodu (navíc) získal. Vznik práva škůdce na vydání bezdůvodného obohacení závisí na posouzení konkrétních okolností dané věci.

Co když v důsledku opravy získal poškozený více, než činila škoda?

Pokud škůdce opravil věc proti vůli poškozeného, nevznikne obohacenému (poškozenému) povinnost obohacení vydat. Škůdce nemá na kompenzaci nárok.

Pokud však škůdce věc opravil v omylu (v domnění), že i přes nesouhlas poškozeného plní svůj závazek (povinnost), je obohacený (poškozený) povinen toto plnění vydat škůdci (ochuzenému). V takovém případě tedy má škůdce nárok na kompenzaci.

Ovšem není-li vydání předmětu obohacení dobře možné (což zpravidla nastává právě v případě výkonu činností při opravě věci), není obohacený (poškozený) povinen poskytnout peněžitou náhradu, ledaže by tím vznikl stav zjevně odporující dobrým mravům.

Příklady:

Jestliže např. soused zboří nebo třeba grilováním podpálí sousedovi mobilní zahradní domek a postaví mu ho „omylem“ znovu, vydání obohacení je možné – škůdce si vezme nový domek, poškozenému zůstává nárok na peněžité odškodnění. Pokud soused opraví zeď, kterou sousedovi pobořil, vydání obohacení není možné. Poškozený má nárok na peníze, navíc mu zůstane opravená zeď.