Měsíc: Únor 2024

Co dělat v případě, kdy viník dopravní nehody ujede?

Dopravní nehody, od nichž viník zbaběle ujel, nejsou na našich silnicích ničím výjimečným. Často ale představují pro poškozeného spoustu komplikací a starostí. Jaký je správný postup v případě, kdy viník od nehody ujede a kdo Vám zaplatí vzniklou škodu?

Ujetí od nehody praktikuje v Česku každý šestý řidič

Je to skoro až k nevíře, ale podle aktuálních statistik a dostupných údajů od nehody ujede v Česku každý šestý řidič! Většinou každá dopravní nehoda představuje poměrně traumatizující záležitost. Když navíc zůstanete bez viníka, se kterým byste odpovídající náhradu řešili, jde o výrazně stresující zkušenost. Co tedy dělat a jak se správně zachovat, pokud viník nehody ujede?

Volejte policii!

Co nejdříve zavolejte policii a informujte ji o tom, v jaké situaci se právě nacházíte. Aby policie mohla dopadnout viníka (například pomocí záznamů z veřejného kamerového systému) výrazně jí ulehčíte práci, pokud si zapamatujete SPZ viníka, případně policii poskytnete záznam z palubní kamery. Sepište policejní protokol a ten si uschovejte k případnému pozdějšímu předložení pojišťovně viníka (pokud se podaří dotyčného dopadnout).

Zapamatovaná SPZ k náhradě škody nestačí

Samotná SPZ vám ale bude k ničemu, pokud byste škodu chtěli vymáhat po pojišťovně viníka, kterému se nepodaří vinu prokázat. Ke konkrétní pojišťovně se dostanete pomocí veřejné databáze na webu České kanceláře pojistitelů, kde stačí zadat SPZ vozidla. Pojišťovna dotyčného s vámi ale příliš nevyřeší, protože v tomto případě půjde o tzv. tvrzení proti tvrzení. V těchto a obdobných případech je teda potřeba počkat si na to, jak případ uzavře policie, což může trvat klidně i několik měsíců.

Ujetí od dopravní nehody je trestné!

Jednou ze základních povinností účastníka dopravní nehody je zastavení vozidla a poskytnutí pomoci osobám, které ji potřebují. Současně jsou účastníci dopravní nehody povinni spolupracovat také při zjišťování příčin dopravní nehody. To proto, aby bylo možné určit jejího viníka, z jehož povinného ručení bude uhrazena škoda poškozeným. Pokud toto viník nesplní, může se dopustit nejen přestupku, ale i trestného činu (závisí na závažnosti dopravní nehody).

Pokud je viník neznámý, z jeho pojistky nedostanete ani korunu

V případě, že se policii nepodaří dopadnout viníka, který od dopravní nehody ujel a vám způsobil škodu, případ s největší pravděpodobností odloží. Co dělat v této situaci? Na odškodnění z viníkova povinného ručení v tuto chvíli nemáte nárok. Případné škody na vlastním vozidle vám ale pojišťovna uhradí z havarijního pojištění. To samozřejmě za předpokladu, že si ho pro tyto případy platíte a máte sjednaná odpovídající rizika.

Pokud během dopravní nehody dojde k ublížení na zdraví (nebo dokonce usmrcení) a policii se nepodaří vypátrat viníka, hradí tuto újmu Česká kancelář pojistitelů.

Jak funguje burza cenných papírů?

Fungování burzy cenných papírů je v zásadě jednoduchý proces. Burza je trh, na kterém se stanovují ceny cenných papírů nebo komodit podle aktuální nabídky a poptávky. Burza dává dohromady investory, kteří zhodnocují své peníze a firmy, které potřebují kapitál. Pro úspěch každé ekonomiky je důležitým faktorem dobře fungující kapitálový trh. Nabídka a poptávka určuje cenu cenných papírů obchodovaných na burze.

Burzy rychle reagují na ekonomické a politické změny. Na burze se kupují akcie, pokud kupující předpokládá příznivý vývoj podnikání této společnosti nebo pokud jsou velmi levné a počítá se s růstem jejich hodnoty. Jestliže akcionáři počítájí s nepříznivým vývojem, nabídnou akcie k prodeji. Jak obchodovat na burze?

  • vyberte si brokera či investiční platformu
  • naučte se obchodovat
  • zvolte si strategii

Jaké jsou investiční instrumenty na burze?

Prostudujte si, jaké investiční instrumenty máte na výběr a jaké jsou jejich vlastnosti. Budete obchodovat s akciemi, komoditami, kryptoměnami nebo s CFD kontrakty?

Akcie

Akcie se nakupují na akciových burzách. Když je nakoupíte, získáváte podíl v akciové společnosti. Získáváte i pravidelné výnosy ve formě dividendy, které jsou ovšem jen u části akciových titulů. Dále můžete vydělávat na růstu akcií a vytvořit si tak pasivní příjem.

Komodity

Mezi komodity patří zlato, ropa, platina, káva. Obchodují se pomocí futures kontraktů. Držitel kontraktu musí po uplynutí určité doby komoditu dodat nebo ji odkoupit. Obchodníci komodity nakupují a před uplynutím expirace je prodají nebo prodlouží životnost kontraktu.

Kryptoměny

Krytpoměn existuje mnoho, nejznámější kryptoměnou je bitcoin. Obchodujeme s nimi na burzách, ale můžeme je také nakoupit v bitcoinovém automatu. Nakoupené kryptoměny se ukládají do kryptoměnových peněženek. Dá se s nimi zaplatit za zboží a také s nimi investovat.

Forex a měnové páry

Měnový pár je finanční instrument, který se skládá ze dvou měn obchodovaných na forexovém trhu. Při obchodování měn na forexovém trhu se směňuje jedna měna za druhou. Při otevření obchodní pozice na forexovém trhu se vždy současně jedna měna nakupuje a druhá prodává.

CFD kontrakty

CFD kontrakt je finanční derivát, který kopíruje vybrané podkladové aktivum. Zkratka CFD znamená Contract For Difference: kontrakty pro vyrovnání rozdílu nebo také rozdílové smlouvy. Jedná se o smlouvu mezi dvěma stranami – nakupujícím a prodávajícím, kde je prodávající povinen zaplatit kupujícímu rozdíl mezi aktuální cenou aktiva a cenou aktiva v okamžik uzavření smlouvy.

Burzy cenných papírů v ČR

V České republice existuji dvě burzy – Burza cenných papírů Praha a burza RM-SYSTÉM. Burza cenných papírů Praha sídli v Burzovním paláci a probíhá tam největší objem obchodů v ČR. Na ty se dostanete přes prostředníka. Přes něj nakupujete a prodáváte akcie, které jsou na dané burze k dispozici.

Cena havarijního pojištění může být extra nízká, když víte, jak na to.

Havarijní pojištění si řidiči v Česku platí dobrovolně. Vzhledem k jeho vyšší ceně často velmi dlouho váhají, zda se jim tento produkt vyplatí, či nikoliv. Věděli jste ale, že jednoduchým trikem na něm lze celkem snadno ušetřit a zároveň vůz ochránit před případnými riziky?

Levné havarijní pojištění může být to krátkodobé

Pokud dospějete k názoru, že havarijní pojištění nechcete platit po dobu celého roku, ale zároveň nechcete riskovat, že budete případné škody hradit třeba během cest na vysněnou dovolenou, zapátrejte v nabídce tuzemských pojišťoven, které nabízejí krátkodobé havarijní pojištění.

To je určeno právě pro případy, kdy s vozidlem vyrážíte třeba na dovolenou a chcete svoji peněženku ochránit před nečekanými výdaji souvisejícími se škodami na vlastním vozidle, k nimž může dojít během zaviněné havárie, ale i vandalismem, či odcizením převážených věcí (typicky lyže, běžky, snowboardy, kola a další sportovní vybavení).

Ceny krátkodobého havarijního pojištění se samozřejmě liší dle rozsahu pojistné ochrany, výše spoluúčasti, ale i vhodně zvolené pojistné částky a pojistných limitů. Obvykle se ale průměrná cena tohoto havarijního pojištění pohybuje okolo několika stokorun, maximálně tisícovky. Zpravidla se tato cena počítá tak, že pojišťovna stanoví roční pojistné, to se vydělí počtem kalendářních dnů a následně se vynásobí počtem skutečných dnů, na které si krátkodobé havarijní pojištění sjednáváte.

Trik, který pojišťovny nesnáší

Dalším způsobem, který ale nedoporučujeme příliš praktikovat, je sjednání klasického (celoročního) havarijního pojištění před plánovanou cestou (např. na hory nebo do zahraničí) se záměrem ho po návratu vypovědět.

Pojistné na celý rok (případně jiné dohodnuté období) sice budete muset uhradit obratem, pokud ale po návratu sjednanou pojistku vypovíte do dvou měsíců od jejího sjednání, neplatíte pojišťovně žádné sankce a pojišťovna vám vrátí poměrnou část zaplaceného pojistného.

V tomto případě je ale samozřejmě potřeba dobře počítat, zda se vám tenhle trik vyplatí anebo je vhodnější uzavřít před dovolenou klasické krátkodobé pojištění, které jsme si popsali výše. Mějte totiž na paměti, že se vždy vrací pouze „nespotřebované“ pojistné.

Pokud tedy smlouvu ukončíte před počátkem její platnosti, pojistné se vrací v plné výši. Při ukončení do dvou měsíců od jejího sjednání je třeba počítat s 8 dny, které si pojišťovny nechávají na zpracování výpovědi. Po uplynutí těchto osmi dnů, které se klidně mohou krýt s vaší dovolenou, pojištění zaniká. Pokud těchto 8 dní zasahuje do počátku pojištění, pojistitel si pojistné za tyto dny nechá.

Jak funguje úvěr ze stavebního spoření?

Stavební spoření mám založené od roku 2016, v letošním roce mi bude končit. Založil jsem si ho, protože jsem začal pracovat na hlavní pracovní poměr a věděla jsem, že mi měsíčně zbydou volné finanční prostředky. Co s nimi? Finance mě tehdy příliš nezajímaly. Sjednání stavebního spoření představovalo vrchol mé finanční gramotnosti.

Byla jsem na sebe náležitě pyšná. Spořící produkt jako důkaz dospělosti. Teď stojím před rozhodnutím, co dál udělám s naspořenými penězi. Mohu si naspořené peníze vybrat, ale větší finanční obnos nyní nepotřebuji, mohu spořit dál za stejných podmínek a mohu si vzít úvěr, který použijeme s partnerem jako základ hypotéky na dům, o kterém sníme.

Užitečné informace o stavebním spoření

Možná nastal správný čas pro založení stavebního spoření nebo založení stavebního spoření pro děti. Je logické, že v době vysoké inflace potřebujete volné finanční prostředky zhodnotit s co nejvyšším možným úrokem. Zkuste zapátrat mezi stavebními spořitelnami, některé nyní nabízejí zajímavé zhodnocení. Se státní podporou 2 000 Kč se můžete dostat přes 4 % p.a.

Finanční tip: vyšší finanční zhodnocení než v minulosti nabízejí některé banky i v rámci svých spořících účtů.

Stavební spoření si můžete založit za dvěma účely:

a) spoření volných finančních prostředků a jejich zhodnocení státními příspěvky a úroky,

b) záměr vzít si úvěr ze stavebního spoření.

Stavební spoření

Podmínka pro získání maximální výše státního příspěvku vy výši 2 000 Kč ročně je výše ročních vkladů 20 000 Kč a délka spoření 6 let. Naspořené prostředky můžete vybrat i dříve než za 6 let, ale přijdete o připsané státní příspěvky. Stavební spoření můžete za stejných podmínek jako při sjednání spoření využívat i po 6 letech, ale hlídejte si dosažení cílové částky.

Z vlastní zkušenosti vím, že se nevyplácí odkládat roční vklad peněz na účet stavební spořitelny na období mezi vánočními svátky. Peníze nemusí do spořitelny dorazit včas a přijdete o poměnou část státní podpory. Doporučuji si hned od začátku spoření nastavit měsíční trvalý příkaz minimálně ve výši 1 700 Kč v polovině měsíce (takto naspoříte 20 400 Kč ročně a státní podporu máte jistou).

Pozor: smlouvy o stavebním spoření mají výpovědní lhůtu. Pravděpodobně budete na vyplacení peněz čekat 3 měsíce. U mé stavební spořitelny lze zažádat o okamžitou výplatu peněz za podmínky vložení 10 000 Kč na jiné stavební spoření v rámci téže spořitelny.

Státní příspěvky vyplácí stát na konci dubna příštího roku.

Úvěr ze stavebního spoření

Hned na začátku raději zmiňuji, že úvěr ze stavebního spoření si můžete vzít jen za účelem financování bytových potřeb. Bytové potřeby vymezuje Zákonem č. 96/1993 Sb. v paragrafu 6 (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1993-96).

Hned, jak si vysvětlíme pojem cílová částka, vrhneme se na vysvětlení 3 druhů úvěru ze stavebního spoření. Jde o:

  • řádný úvěr ze stavebního spoření,
  • překlenovací úvěr ze stavebního spoření,
  • úvěr ze stavebního spoření se zajištěním nemovitosti

Pravděpodobně víte, že máte dvě možnosti, jak financovat bydlení. Jde právě o úvěr ze stavebního spoření a hypotéku. Srovnání výhodnosti těchto dvou produktů se na internetu věnují finanční kalkulačky.

Obecně se doporučuje využít prostředky získané úvěrem ze stavebního spoření (jak z řádného úvěru ze stavebního spoření, tak z překlenovacího úvěru ze stavebního spoření) na rekonstrukci či koupi levnější nemovitosti. U překlenovacího úvěru ze stavebního spoření finančně mírně ztratíte, ale velkou výhodou je, že nemusíte ručit a nemusíte mít naspořených 10 % vlastních zdrojů.

Proč je důležitá cílová částka?

Cílová částka představuje součet naspořených prostředků (vlastních vkladů, státní podpory a úroků z nich). Zvolení její výše je závislé na záměru, s jakým si stavební spoření zakládáte. Já jsem cílové částce nevěnovala pozornost, ale zvolila jsem ji správně vzhledem k původnímu záměru spoření. Zvolila jsem 200 000 Kč.

Cílová částka je důležitá ze 3 důvodů:

  1. spořit v rámci stavebního spoření si můžete do výše cílové částky,
  2. možnost vzít si úvěr vychází z podmínky naspoření určité části cílové částky (běžně 30 % – 60 % cílové částky),
  3. úvěr ze stavebního spoření si můžete vzít do výše cílové částky.

Mnou zvolená cílová částka 200 000 Kč je pro potřebu úvěru nedostatečná. Cílovou částku si mohu zvýšit, ale pokud půjde o účel spoření, počítám se zaplacením administrativního poplatku a může se stát, že budu muset přejít na nové podmínky stavební spořitelny. Pokud si budu chtít cílovou částku zvýšit se záměrem úvěru, pravděpodobně se zvýšením problém nebude.

Řádný úvěr ze stavebního spoření

Aby se mi otevřela možnost vzít si poměrně výhodný řádný úvěr ze stavebního spoření, musela jsem splnit následující podmínky:

  • jak už jsem zmínila, naspořila jsem si určité procento z cílové částky (já konkrétně 35 %),
  • spořila jsem minimálně 2 roky,
  • hodnotící číslo, které vypočítává spořitelna podle doby spoření a výše naspořené částky, muselo dosáhnout určité výše.

Řádný úvěr ze stavebního spoření bez zajištění nemovitosti si mohu vzít cca do výše 1 000 000 Kč (maximální výše úvěru bez zajištění nemovitosti se liší podle typu spořitelny). Musela bych ale samozřejmě nejprve naspořit 350 000 Kč. Úročení takové půjčky se liší podle podmínek konkrétní spořitelny, ale v současné době vychází tato půjčka lépe než hypotéka.

Řádný úvěr ze stavebního spoření mohu proměnit ve vlastní zdroje, které jsou nutné pro získání hypotéky (to byl můj prvotní záměr). Musím být pro banku stále dostatečně bonitní. Záleží na výši splátek úvěru ze stavebního spoření a hypotéky a na výši příjmu. Finanční specialisté tento způsob financování bydlení příliš nedoporučují, protože bývá zatížení úvěry příliš rizikové.

Překlenovací úvěr ze stavebního spoření

Překlenovací úvěr si můžete vzít hned po založení stavebního spoření. Nejprve hradíte úroky z celkově vypůjčené částky a dospořujete si peníze až do chvíle, kdy splníte určité požadavky pro možnost vzít si řádný úvěr ze stavebního spoření. Máte současně stále nárok na státní podporu a zúročení naspořené části peněz. Po tomto překlenovacím období přichází období, kdy již splácíte řádný úvěr ze stavebního spoření (současně jistinu a úroky jako u hypotéky).

Na státní podporu a úroky z naspořené částky máte nárok po dobu spoření. Od chvíle tzv. okamžiku přidělení cílové částky (konce spoření či překlenovacího úvěru) jde o úvěr a na státní podporu a úroky nárok ztrácíte.

Úvěr ze stavebního spoření se zajištěním nemovitosti

Pokud si chcete vzít tento typ úvěru, pravděpodobně potřebujete vyšší finanční obnos. Při srovnání výhodnosti hypotéky a úvěru ze stavebního spoření se zajištěním nemovitosti vychází lépe hypotéka.

Pro mě je nyní výhodné využívat stavební spoření dál jako spořící produkt. Peníze si mohu kdykoliv vybrat a naložit s nimi podle potřeby a výhodnosti. Pokud najdeme s přítelem dům, který se rozhodneme koupit, možná dojde i na řádný úvěr ze stavebního spoření.

Na neopatrné lyžaře číhají v zahraničí lovci nehod.

Na hory plánuje během letošní sezóny vyrazit zhruba čtvrtina Čechů. Značná část dává před tuzemskými sjezdovkami přednost těm zahraničním. Na některých je nově mohou překvapit „lovci nehod“. Na co si dát pozor?

Kdo jsou to vlastně ti obávaní „lovci nehod“?

Takzvaní lovci nehod (v angličtině car nebo crash hunters) jsou samozvaní zachránci, kteří se snaží přispěchat jako první na místo dopravní nehody a vnutit zmateným účastníkům své služby. Typicky jde o odtah havarovaného vozidla, zapůjčení náhradního auta, vyřízení pojistné události nebo opravu auta.

Problémem nejsou nabízené služby jako takové, ale spíš cílené protahování doby opravy s cílem maximalizovat příjem za zapůjčené náhradní vozidlo, případně nabídky předraženého náhradního auta, nekvalitní opravy nebo účtování oprav, které ve skutečnosti vůbec nebyly provedeny.

Odměnou jsou tučné provize, které lovci nehod inkasují od odtahových společností a autoservisů, kterým zprostředkovali zakázku skrze „uloveného“ nešťastníka. Tyto provize ve výsledku zbytečně prodražují opravu vozidla a lovci nehod tak parazitují na systému povinného ručení, což v konečném důsledku vede k jeho zdražování.

Lovci nehod už dávno neloví jenom na silnicích

Nově se s lovci nehod nemusíte setkat jenom na silnicích. Zmínění obráží také velké zahraniční sjezdovky v Itálii a Rakousku, kde zneužívají stresové situace, jazykové bariéry i nezkušenosti postižených, kterým ochotně nabídnou rychlé ošetření v blízkém soukromém zdravotnickém zařízení.

Dotyčného lovci nehod přesvědčí, aby podstoupil ošetření, nebo dokonce operaci, která však nemusí být v jeho stavu nezbytně nutná. Za poskytnutou péči pochopitelně vyžadují po pacientovi okamžitou úhradu. Na poškozeného pak čeká po návratu zpět do Česka šok. Pojišťovna mu totiž v některých případech nemusí uhrazené částky refundovat.

Využijte cestovní pojištění na lyže, které jste si sjednali

Jak minimalizovat riziko výše uvedeného? Pokud na hory vyrážíte, nezapomeňte si sjednat odpovídající cestovní pojištění na lyžování, které vás podrží nejen v případě nemoci, ale také úrazu. K základní pojistce se vyplatí připojistit i odpovědnost (například v Itálii vás na sjezdovky bez platného pojištění odpovědnosti nepustí) a ztrátu, či poškození zavazadel.

Pokud během pobytu opravdu dojde k nemoci nebo zranění, neprodleně kontaktujte asistenční službu pojišťovny, u níž máte cestovní pojištění na lyže sjednané. Její operátor vám poradí s dalším postupem, případně vás nasměruje do konkrétního zdravotnického zařízení, kde vás ošetří bez přímé úhrady, případně vám bude úhrada refundována v plné výši po návratu do Česka. Služeb takzvaných „lovců nehod“ nevyužívejte! Mohlo by vás to vyjít zbytečně draho.

Nezapomeňte si uschovat veškeré lékařské zprávy a doklady potvrzující přímou úhradu. Pokud na svazích využijete pomoci horské služby, nechte se následně prohlédnout ve zdravotnickém zařízení. Jedině tak vám pojišťovna fakturu od horských záchranářů proplatí.

Jak danit Bitcoin, když ho chcete přijímat ve svém podniku?

Jak byste měli zdanit bitcoin, když ho chcete přijímat ve svém obchodě a potom ho držet nebo naopak prodat na burze? A jak si s ním pak poradit v daňovém přiznání?

Bitcoin už se coby kryptoměna etabloval ve společnosti natolik, že ho začali přijímat i někteří větší obchodníci. Můžete s ním (kromě obligátní pražské Paralelní Polis) zaplatit dokonce na Alze, u výrobce nanovláken nanoSpace nebo třeba v grafickém studiu Najbrt. Platby v bitcoinech (BTC) ale přijímá především řada menších podniků. Nejvíc se samozřejmě koncentrují kolem Prahy, ale, jak můžete vidět na průběžně aktualizované mapě Coinmap.org, zdaleka už to není jen tam.

Začít ve svém podniku přijímat bitcoin není náročné. Potřebujete k tomu chytrý telefon nebo tablet a na něm softwarovou peněženku, kam budete kryptoměnu přijímat (ve svém vlastním zájmu byste měli mít i hardwarovou peněženku, kam si jednou za čas BTC převedete).

Pak už stačí mít jen v okolí dost kryptonadšenců, kteří nenazírají na bitcoin pouze jako na investici, ale drží se původní myšlenky (tedy alternativní oběživo) a jsou ochotni pustit pár satoshi (nejnižší jednotka BTC) třeba za vypité kafe.

O tom, jak přijímat platby v BTC, už psal náš kolega na sesterském serveru Podnikatel.cz v článku Umožněte svým zákazníkům platit bitcoinem. Je to snadnější, než si myslíte. Nebudeme tu proto tyto informace opakovat a vysvětlíme si naopak, jak se v takovém případě řeší daň z příjmů.

Bitcoin a daně

Česká daňová legislativa ještě neobsahuje pro kryptoměny speciální úpravu, takže je nutné vycházet z obecných předpisů. Podle finanční správy jsou kryptoměny z pohledu práva zastupitelnou movitou nehmotnou věcí a z pohledu daní je nelze onálepkovat jako elektronické peníze nebo investiční nástroj. V účetnictví se vykazují jako zásoba „svého druhu“.

Pokud se na kryptoměny podíváme přímo optikou malého obchodníka (například majitele kavárny), který chce přijímat i platby bitcoinem, musíme rozlišit dvě situace.

Příjem bitcoinu v kavárně

Majitel kavárny v první fázi přijímá platbu bitcoinem. Transakce se v tomto případě považují za směnu nepeněžních plnění mezi kupujícím a prodávajícím. Kavárníkovi vzniká zdanitelný příjem, který je třeba ocenit, protože bude vstupovat do základu daně.

Výše příjmu se určí podle aktuálního kurzu bitcoinu v den prodeje kávy. Podle stanoviska ministerstva financí jsou bitcoiny nabyté/držené podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví vykazované jako zásoba ‚svého druhu‘ a jsou oceněny v českých korunách pořizovací cenou (zde podle kurzu ke dni jejich nabytí z titulu úhrady za prodej kávy).

Jak upozornil také asistent daňového poradce ze společnosti SMPL, která řeší v rámci daňového poradenství i kryptoměny, situace se liší u podnikatele vedoucího účetnictví a daňovou evidenci. Poté, co se příjem ocení aktuální tržní cenou inkasované kryptoměny, se podle něj v případě daňové evidence inkasovaná kryptoměna považuje za nákup zásoby, která se stává výdajem. Např. prodej kafe za 50 Kč v BTC by se vykázalo jako příjem 50 Kč a výdaj 50 Kč. V daňové evidenci tedy ke zdanění dojde až v okamžiku prodeje kryptoměny. Při vedení účetnictví se daňová pravidla odvíjí od zákona o účetnictví, tzn. že prodej kafe způsobí příjem, nikoliv však výdaj.

Následně záleží na tom, co s bitcoinem majitel kavárny zamýšlí dál. Může ho buď držet jako investici, nebo ho postupně nebo najednou prodá. (Případy, kdy by ho dál používal pro úhradu za nákup zboží do kavárny, neuvažujeme, adopce bitcoinu u nás ještě není zas tak velká, nicméně i v tomto případě je třeba na bitcoin nahlížet jako na zásoby, jako na movitou věc).

Bitcoin jako investice

V případě, že kavárník přijímá bitcoin a shromažďuje ho jako investici, po dobu držby mu v této souvislosti žádný příjem neplyne, protože nabytá kryptoměna se během držení v účetnictví dle pohybů jejího kurzu nijak nepřeceňuje. V období, kdy podnikatel bitcoiny přijal jako úhradu za prodej kávy, bude hodnota přijatých bitcoinů vykázána jako příjem z prodeje zboží či služby. V daňovém přiznání podnikatele, který vede podvojné účetnictví, se zobrazí ve výsledku hospodaření, ze kterého se vychází při stanovení základu daně (řádek 10 formuláře DP), vysvětlil postup s tím, že u neúčtujícího podnikatele – fyzické osoby bude tento příjem součástí příjmů a dílčího základu daně ze samostatné činnosti, tedy z podnikání v kavárenství.

Pokud podnikatel hodlá kryptoměny pouze držet, nevzniká žádná daňová událost. Daňovou událostí je prvotní inkasování kryptoměny za poskytnuté služby.

Prodej nashromážděných bitcoinů

Pokud se kavárník rozhodne část nebo celou nashromážděnou kryptoměnu později prodat a získat za ni tzv. fiat měnu, nebude se jednat o směnárenskou činnost ani o prodej kapitálového majetku. Jak jsme již uvedli, z pohledu daní jde o prodej nehmotné movité věci.

Při prodeji bitcoinu zaúčtuje podnikatel vedoucí podvojné účetnictví příjem z prodeje bitcoinu ve prospěch výnosů (jde o prodej zásoby ‚svého druhu‘), bitcoin vyřadí z evidence a jeho ocenění v původní pořizovací ceně zaúčtuje na vrub nákladů. Rozdíl je pak ziskem, nebo ztrátou, popsal další postup Heřtus, podle kterého bude zdanění příjmu z prodeje kryptoměn vycházet z obecných pravidel, resp. v případě účtujících podnikatelů z účetních předpisů. Příjem tedy bude obecně zdanitelný a náklad daňově uznatelný, upřesnil s tím, že poplatky, které případně kavárník zaplatí na kryptoměnové burze související s prodejem bitcoinu, pak zaúčtuje na vrub nákladů, které obecně může uplatnit jako daňově uznatelné.

Když prodáme kryptoměnu za fiat měnu, tak ji poté musíme přepočíst do CZK dle jednotného nebo denního kurzu v okamžiku transakce.

Příjmy z prodeje kavárníkových bitcoinů budou pro účely daní součástí výsledku hospodaření a vstoupí do jeho základu daně za období, kdy je prodal. Kurzový zisk v souvislosti s bitcoiny nevzniká, neboť jsou považovány za zásoby ‚svého druhu‘, které jsou oceněné v českých korunách u fyzické osoby, která nemá bitcoin či jinou kryptoměnu zahrnutou v obchodním majetku, je příjem z příležitostného prodeje považovaný za ostatní příjem, který je obecně zdanitelný. Daňovým výdajem je pak cena bitcoinu při jeho nabytí. Je-li bitcoin nabyt bezúplatně, výdajem je cena určená podle zákona o oceňování majetku ke dni nabytí. Výdaje lze uplatnit pouze do výše příjmu.

Herzina ještě připomněl, že každá kryptoměnová transakce by měla být zaznamenána dle aktuálního tržního kurzu. Jít manuální cestou a zaznamenávat tržní kurz bitcoinu ručně může být poměrně pracné v případě, že kavárník přijímá platby v bitcoinu za své kafe poměrně často a poměrně často také kryptoměnu prodává třeba na burze nebo v online směnárně. U kryptoměn žádný referenční ani konečný kurz bohužel neexistuje. Specializované kryptoměnové softwary ale umí stanovit tržní cenu kryptoměn s přesností na vteřiny, uvedl a na naši prosbu připojil i tip na specializovaný software. V této souvislosti zmínil program cointracking.info (společnost SMPL je výhradní partner pro ČR a může na jeho nákup poskytnout promokód na 10% slevu), uvedl ale i jeho alternativy, např. bezplatný program Koinly nebo program WhaleBooks.

Jaké jsou rozdíly mezi pojištěním nemovitosti a domácnosti?

Pojištění majetku představuje jakousi jistotu, že v případě potíží, nečekaných havárií a pohrom dostanete finanční odškodné pro opravy či pořízení nových věcí. Sjednání vhodného pojistného produktu se vyplatí ve všech případech, kdy vlastníte nemovitost. Konkrétně pojištění domácnosti poslouží i jako ochrana vybavení nájemního bytu. A jaký je vlastně rozdíl mezi pojištěním nemovitosti a pojištěním domácnosti?

Na co se vztahuje pojištění nemovitosti

Pojištění nemovitosti může být uzavřeno pro byt či dům v případě, že jste majitelem. Plnění škod se týká všech pevných částí nemovitosti, což v praxi znamená například stěny, stropy, střecha, podlahy a podobně. V případě rodinného domu se pojistka může vztahovat také na garáž, zahradní domek, ale i celou chatu či chalupu.

Jaké škody hradí pojištění nemovitosti:

  • po výbuchu či požáru
  • po havárií vody z vodovodního řádu
  • poškození povodněmi
  • škody způsobené vichřicí nebo krupobitím
  • poškození vandalismem či vloupáním
  • po sesuvu půdy či zemětřesení

To, jestli vaše pojistka obsahuje všechny výše uvedené body a případně i něco navíc, zjistíte přímo v konkrétní pojistné smlouvě. Tu si důkladně prostudujte a pozornost věnujte také nastavení maximálních limitů pro náhradu škody.

Co kryje pojištění domácnosti

Pojištění domácnosti můžete uzavřít i ve chvíli, kdy nejste majitelem domácnosti, ve které bydlíte. Vztahuje se totiž pouze na vnitřní vybavení a škody způsobené na pevných částech nemovitosti nehradí. V praxi to znamená, že si pojistíte pračku, lednici, veškerou elektroniku nábytek, osobní věci, sportovní vybavení a podobně.

Co nabízí pojištění domácnosti:

  • náhradu škody za odcizení či vandalismus věcí z domácnosti
  • náhradu za technickou poruchu
  • poškození věcí kvůli srážkám či povodním
  • úhrada servisu domácích spotřebičů do určité částky za rok
  • zkrat či přepětí, které způsobí poškození elektronických spotřebičů
  • může se vztahovat na pojištění věcí uložených ve sklepě

Co všechno spadá konkrétně do vaší pojistky, případně jaké jsou výjimky, které dané pojištění nekryje, zjistíte u své společnosti a ve sjednané smlouvě. Tak si vše pořádně prostudujte již při podpisu.

Potřebujete obě pojištění?

Spoléhat na štěstí je v případě nemovitostí a drahého vybavení domácnosti často velkým hazardem. Možná se nikdy nic nestane, ale stále je tu šance, že se přeci jenom něco přihodí a budete rádi za sjednanou pojistku, která vám ušetří nemalé problémy.

Ano, potřebujete pojištění nemovitosti i domácnosti

Kombinace pojištění nemovitosti a domácnosti zároveň se vyplatí v případě, že přímo vlastníte byt či dům, kde zároveň bydlíte. Pokud nemáte zároveň sjednanou hypotéku, ani jedno z těchto pojištění nepatří mezi povinná. Je tak jen na vás, jestli skutečně zvolíte obě varianty, případně pouze jednu. Největší jistotu a klid však získáte v případě kombinace obou s nastavením dostatečných limitů pro pojistné plnění.

Ne, stačí vám pouze pojištění domácnosti

Pojištění domácnosti je vhodnou volbou v případě bydlení v nájemním bytě. Tehdy za nemovitost jako takovou zodpovídá majitel. Na vás ta zůstává hlavně starost o vybavení, což je součástí pojištění domácnosti.

Jak správně vybrat pojištění nemovitosti nebo domácnosti

U pojištění se zajímejte o výši pojistné částky. To je maximální suma, kterou dostanete od pojišťovny vyplacenou v případě vzniku škody uvedené v pojistných podmínkách. V případě pojištění nemovitosti pomůže se stanovením optimální částky odborný odhad. U pojistky domácnosti můžete využít součet hodnot veškerého vybavení, případně zjednodušený, ale méně přesný výpočet podle podlahové plochy. To, jakou maximální pojistnou částku požadujete, ovlivní výslednou cenu pojištění.

Prostudujte si nastavení limitů

Dalším důležitým parametrem jsou limity. Ty mohou být buď stanovené pevnou částkou (typicky například roční limit na servis domácích spotřebičů) nebo procentuálně pro danou kategorii. Limity se vztahují na pojištění elektroniky, cenností, zvířat, hotovosti v trezoru či například pro pojistné plnění v rámci povodní. Pokud máte v určité kategorii drahé věci, vyplatí se zvýšit odpovídající limit.

Porovnejte více nabídek pojištění

Pro výběr cenově nejvýhodnější nabídky si udělejte porovnání více poskytovatelů. Získáte tak přehled, kde nabízí jaké podmínky. Mnohdy však platí, že nejlevnější nabídka nebývá nejlepší, takže si důkladně pohlídejte všechny možné parametry. Pokud si uděláte srovnání pouze na základě jednoduchého internetového portálu, může být výsledek jiný v porovnání s přímým jednáním s více poskytovateli pojištění.

Specifická situace nastává ve chvíli, kdy koupíte nemovitost na hypotéku. V takovém případě bývá nejlepší a nejjednodušší volbou pojištění nabízené přímo společností, u které máte vedený účet. Mnoho bank navíc přímo vyžaduje pojištění nemovitosti jako součást úvěru.

Na co si dát pozor u pojištění?

Sjednat správné a zároveň výhodné pojištění není vůbec jednoduché. Pohlídat si musíte mnoho parametrů, z nichž některé jsou blíže rozebrané v článku výše. Pomoci vám může i následující seznam.

V pojistné smlouvě si zkontrolujte:

  • maximální pojistná částka
  • jakých rizik se pojištění týká
  • nastavení limitů pro jednotlivé kategorie
  • jaké jsou výluky, na které se pojištění nevztahuje
  • na jak dlouho pojištění uzavíráte
  • s jakou četností pojistku platíte

Co se týká četnosti placení pojistky, typicky máte na výběr z intervalů jednou za rok, půlročně či čtvrtletně. V případě, že zvolíte variantu pouze s ročním placením, máte během roku jen jednu příležitost pro bezproblémové vypovězení pojistky. Možnost výpovědi pojištění k datu výročního dne sjednání je dostupná u všech poskytovatelů. Některé pojišťovny však nabízí výpověď při nejbližší platbě, což dále záleží na konkrétním nastavení pojistky.

Jak získat hypotéku na koupi chaty?

Letošní léto ukázalo, jak skvělé je mít vlastní chatu, chalupu, rekreační apartmán či jiné venkovské sídlo. Prostě takové místo, kam je možné vyrazit a ukrýt se před vírem velkoměsta. Jak nejlépe vyřešit financování a co všechno je potřeba mít na paměti?

Hypotéky na financování rekreačních nemovitostí mají svá specifika. Financovat je možné zděný dům, chatu, dřevostavbu nebo i pozemek, kde teprve chceme svoji vysněnou nemovitost postavit. Pokud nemáte ještě jinou nemovitost, která by mohla sloužit jako dodatečná zástava, budou banky vždy vyžadovat, abyste část pořizovacích nákladů financovali z vlastních zdrojů. Většina bank vám bude chtít půjčit méně, než kdybyste si kupovali byt nebo rodinný dům pro vlastní bydlení. Některé půjčí maximálně 70 nebo 80 %. Lze ale najít i banku, která půjčí plných 90 %.

Kupovaný rekreační objekt by měl mít přidělené číslo popisné, nebo číslo evidenční a některé banky výslovně požadují, aby byl celoročně obyvatelný. Pokud je objekt ve velmi špatném stavu, a tedy aktuálně neobyvatelný, bude banka požadovat, aby se účel úvěru rozšířil i o následnou rekonstrukci.

Neméně důležitou podmínkou úspěšného financování hypotékou bude, aby byl právně vyřešen přístup ke kupované nemovitosti. To bývá nejčastěji z veřejné komunikace či zřízením věcného břemene na přístupovém pozemku. U rekreačních nemovitostí se také v praxi setkáváme s případy, kdy právní stav zapsaný v katastru neodpovídá skutečnému stavu. Jedná se často o vedlejší stavení jako jsou stodoly či velké garáže, které ve skutečnosti stojí, ale v katastru je nenajdeme, nebo naopak které jsou v katastru, ale ve skutečnosti je na jejich místě zahrádka. Podle charakteru takového rozporu je pak potřeba najít řešení, jak dát dokumentaci do pořádku.

Stejně tak, jako u jakékoliv jiné hypotéky, bude každá banka pečlivě posuzovat dostatečnost a stabilitu příjmů žadatele o hypotéku. Příjem se počítá za všechny žadatele o hypotéku dohromady a stejně tak již stávající výdaje na splácení úvěrů, půjček, leasingů a kreditních karet. Ačkoliv Česká národní banka již zrušila limity DTI a DSTI, které udávaly maximální výši úvěru a měsíčních splátek v poměru k příjmu, většina bank limity stále počítá. Orientačně si tak můžeme rychle spočítat, jestli na hypotéku dosáhneme: výše všech úvěrů by se měla rovnat maximálně devítinásobku čistého ročního příjmu a zároveň bychom na měsíční splátky všech úvěrů neměli vydat víc než přibližně polovinu svého čistého měsíčního příjmu. Každá banka počítá příjem a výdaje trochu jinak. Pro získání jistoty a přesného výpočtu je proto nejlépe obrátit se na hypotečního specialistu. Odborník poslouží i při vyřizování samotné hypotéky: pomůže najít nejnižší sazby a pomůže s „papírováním“, kterého může být i u malé chatičky nepoměrná spousta.

Proč by pojišťovna neměla zohledňovat při odškodňování autohavárií amortizaci poškozených vozů?

Při opravách zejména starších vozů je mnohdy potřeba použít nové náhradní díly, díky kterým může dojít ke „zhodnocení“ vozidla, a to pojišťovny nechtějí platit. Co uhradit musejí? Co jim soudy nařídily platit? Při opravách havarovaných vozidel jsou často používány nové díly a součástky, což může vést ke zhodnocení takto opravovaných vozidel. Pojišťovny je proto odmítají proplácet a někdy hradí jen cenu starších dílů. Majitel vozu tak v praxi někdy dostává méně, než kolik ho oprava po autonehodě stála.

Havarovaná vozidla jsou hůře prodejná i s novými náhradními díly

Pojišťovny tedy občas odmítají proplácet náklady na opravu v plné výši. Argumentují tím, že nahrazením opotřebených součástek novými došlo ke zhodnocení vozidla a v případě vyplacení celé částky by na straně poškozeného došlo k bezdůvodnému obohacení. Jinak řečeno, že by poškozený na škodní události vlastně vydělal.

Poškozenému pak proto pojišťovna sice zaplatí náklady na opravu, nikoliv však v plné výši, ale snížené o amortizaci náhradních dílů. Pojišťovny přehlížejí, že přestože bude vozidlo opraveno a vybaveno novými díly, je jeho reálná tržní hodnota před nehodou nižší než po nehodě. Havarované vozy jsou hůře prodejné. Cenu vozidla na trhu snižuje již samotná skutečnost, že bylo havarováno, bez ohledu na to, že je vybaveno novými náhradními díly.

Poškozenému je přitom ono zhodnocení vozidla novými náhradními díly v podstatě vnuceno okolnostmi, tedy autohavárií, kterou třeba ani nezavinil. Opravou vozidla poškozený obvykle sleduje pouze jeho uvedení do stavu před nehodou.

Pokud opravu vozidla nelze provést úsporněji a směřovala jen k odstranění následků škodné události, není ani podle Ústavního soudu spravedlivé, aby byli poškození nuceni doplácet na zprovoznění vozu mnohdy nemalé částky. Uhrazení celé ceny účelně provedené opravy (směřující jen k odstranění následků škodné události) by proto mělo být pravidlem, nařídil Ústavní soud.Poškozený nebo servis, na který se majitel vozu obrátil, přece nebude shánět starší náhradní díly někde na vrakovišti a vymontovávat je ze starších vozů.

V závislosti na konkrétních poškozených dílech je obvykle možné daný díl nahradit dílem novým či použitým, značkovým i neznačkovým. Pokud je však funkční starší náhradní díl k dispozici, potom by měl být použit. Není-li k dispozici, musí být užito náhradního dílu nového.

Poškozeného nelze nutit, aby ve snaze co nejvíce snížit náklady na opravu vozidla (případně vyloučit jeho možné zhodnocení) riskoval bezpečnost svoji i ostatních účastníků silničního provozu tím, že do vozidla nechá namontovat díly výrazně nižší kvality či díly neznámého původu.

I starší auto má pro svého majitele svou cenu

Poškození, kterým pojišťovna neuhradila celou škodu, se proto musejí bránit a jít s pojišťovnou do sporu. V jejich prospěch již hovoří přístup soudů, který se snad už většinově ustálil (jak jsme řekli, tak, aby respektoval práva poškozených majitelů bouraných vozů) zvláště po verdiktech Ústavního soudu.

Původně měly soudy za to, že poškozený má nárok pouze na náklady, které byly vynaloženy na opravu vozu, ačkoliv ani toho nebylo vždy snadné se domoci, když pojišťovny zohledňovaly zmíněnou amortizaci.

Měl by být kompenzován i pokles tržní ceny auta

Nicméně Ústavní soud ve svém pozdějším nálezu dále rozhodl, že kromě náhrady škody v plné výši musí být poškozenému nahrazen také pokles tržní hodnoty vozu. Hodnota vozidla není závislá pouze na jeho technickém nebo funkčním stavu, ale obecně na tom, jaký prospěch může přinést svému vlastníkovi. V úvahu je třeba brát i to, za kolik může, nebo nemůže vlastník svůj vůz prodat. To se ale v případě sporu s pojišťovnou zpravidla neobejde bez znaleckého posudku.

Na druhou stranu ale musejí být chráněni i škůdci a jejich pojišťovny, např. proti zjevně předraženým opravám, když by na autohavárii chtěl poškozený skutečně vydělat. Aby třeba nepožadoval úhradu nákladů, které nejsou v příčinné souvislosti s autohavárií, např. při výměně nepoškozených součástek vozu.

Kdy pojišťovna uhradí generální opravu při totální škodě na vozidle?

Zvláštní situací je pak totální škoda na vozidle, když koupě nového vyjde levněji než oprava toho starého a havarovaného. Kdy pojišťovna proplatí poškozenému generální opravu a kdy ne?

Kdy výjimečně lze hradit opravu v ceně nad 130 % původní hodnoty havarovaného vozidla

Soud dospěly k tomu, že za přípustné lze považovat maximálně zhruba třicetiprocentní překročení celkové obvyklé ceny poškozené věci (tedy nárůst ceny na 130 %). A to proto, že více jak o třetinu vyšší náklady na opravu věci oproti její obecné ceně před poškozením již zpravidla představují nepoměrně vysoké náklady a znamenají příliš drahou, a v důsledku toho i ekonomicky neefektivní opravu věci.

Výjimku z pravidla možného zhruba třicetiprocentního zvýšení nákladů by mohly zakládat mimořádné okolností konkrétního případu, které by měly být brány na zřetel při posuzování ekonomické smysluplnosti nákladů nutných k vynaložení na opravu věci, tedy např. při poškození a opravě vozidla speciálně vyrobeného pro řidiče imobilního či jinak pohybově handicapovaného, poškození bezbariérového vozidla upraveného pro převoz tělesně postižené osoby apod.

Jak funguje těžení Bitcoinů a jiných kryptoměn?

Těžba kryptoměn je dnes poměrně často zmiňované téma a ne každý ví, jak funguje, zda se vyplatí, za jakým účelem vůbec samotná těžba probíhá a proč je tak důležitá? To se Vám dnes pokusím objasnit. Vše budu uvádět vzhledem k Bitcoinu, nicméně těžba Etherea a ostatních měn funguje na stejném základním principu, mění se pouze v malých detailech.

Jak těžení funguje?

Abych se mohl dostat k tomu, jak vše běží, musím upřesnit fungování v blockchainu – takzvané účetní knihy kryptoměn. V síti můžete vystupovat jako uživatel, poskytovatel takzvaných uzlů a jako těžař.

Uživatel se z Vás stává, pokud jakkoliv použijete bitcoin. Nakoupíte, prodáte, někomu jej pošlete – využili jste bitcoinovou síť, tím pádem je vaše transakce zapsána v blockchainu.

Poskytovatel uzlů je někdo, kdo má zařízení (v angličtině nazýváno node), které funguje jako úložiště této účetní knihy. Jejich práce je ověřování pravosti transakcí, množství měny na různých adresách či hardwarových peněženkách. Nody – uzle jsou nezbytné pro fungování kryptoměn tak, jak je dnes známe a používáme. Dávají každému možnost vlastnit kopii blockchainu a držet tak stráž se spoustou dalších nad účetnictvím.

A poslední skupinou jsou těžaři. Zde se vše lehce komplikuje. Práce těžařů spočívá v tom, že slučují transakce do takzvaných bloků a řadí je za sebe. Jeden blok se ověří zhruba každých 10 minut. K bloku se přidá náhodně vygenerovaný kód (nonce), a za pomoci algoritmu se vytvoří takzvaný Hash – unikátní kód, kterým každý blok „nadepíšeme“ a uložíme do blockchainu. Dále přikládáme Hash minulého bloku, který určuje návaznost bloků za sebou pro lepší orientaci.

Tak to probíhá v ideálním případě, který nastává velmi zřídka. Jelikož vygenerované číslo hashe musí mít ještě správný tvar – správný počet nul. Pokud tedy těžaři najdou hash ve správném tvaru – jejich snaha byla úspěšná a podařilo se jim vytěžit nové bitcoiny.

Vyjde-li špatní číslo hashe, musí těžaři zvolit nový kód nonce a algoritmus rozběhnout znovu. To opakují dokud nevyjde relevantní hash. Algoritmus provede několik milionů opakování za vteřinu a pokračuje dokud nenajde správnou kombinaci. Příklad platného hashe:
0000000000000000000910c0e22e51c5f9c805ae7c11118a06321f1651ec77d8 – proto je těžení tak obtížné a možností je téměř neomezeně.

Těžba jako zabezpečení

Zabezpečení funguje na poměrně jednoduchém principu. Jelikož celá síť spolupracuje, tak má neuvěřitelnou výpočetní sílu a nákup zařízení na těžení stál miliardy dolarů. Kdokoliv, kdo by chtěl napadnout blockchain, by sám musel vlastnit těžební síť ještě větší než je ta, která těží bitcoin aktuálně. To proto, aby dosáhl dominance a sám stihl vytěžit blok dříve než všichni ostatní a potvrdil v něm „lživá“ data – tím pádem by mohl například z peněženek posílat bitcoiny na svoji vlastní peněženku a transakce by byla považována za pravdivou. To v dnešní době považujeme za něco neproveditelného, jelikož náklady na něco takového by dosáhly neuvěřitelných čísel.

Další část zabezpečení spočívá v tom, že platný blockchain je ten nejdelší. Ostatní těžaři jej převezmou a budují jej dál, nevytváří se žádné boční uličky, vše pokračuje v jednom vlákně.

A v neposlední řadě Bitcoin umí upravovat obtížnost těžení. Na začátku těžil btc pouze jeden počítač a ten vytvořil blok za 10 minut. Přidáním druhého počítače se doba zkrátila na polovinu a tak dále. Abychom udrželi desetiminutovou pravidelnost, bitcoinová síť úměrně k výkonu zvyšuje obtížnost těžení.

Těžební stroje

Jako stroj vhodný pro těžení můžeme považovat jakýkoliv počítač s připojením k internetu. To však neznamená, že pro Vás bude těžení výdělečné. Musíte mít výkonný počítač – hlavně tedy grafickou kartu, která nepotřebuje tolik elektřiny a v aktuální situaci i výhodně zafixovanou cenu elektřiny u dodavatele.

CPU – procesory dříve nesly hodně zátěže při těžení, ale v dnešní době již většina práce stojí na GPU – grafických kartách. Změna proběhla kvůli využití elektřiny, které procesory využívaly více, než grafické karty.

Speciální těžební mašinou jsou stroje značky Asic. Tyto stroje umí pouze jedinou věc – těžit. Nic lepšího se pořídit nedá, vše je optimalizované přesně pro svůj účel. Nejčastěji se takto těží Bitcoin. Většinou se tyto Asic stroje ani nedostanou do prodeje pro širokou veřejnost, většina z nich končí v obrovských halách, kde jsou stovky stejných strojů. Jejich cena se pohybuje někde kolem 200 000 korun za kus, záleží na modelu.

Nejpřijatelnějším řešením pro ostatní nadšence jsou takzvané rigy. Jedná se o modifikovanou verzi běžného počítače. Vezmete všechny běžné komponenty, seskládáte je do kvádrové kovové klece, přidáte několik výkonných grafických karet a můžete jít na věc. Nejčastěji rigy obsahují 6-8 grafických karet, 2 základní desky, 2 zdroje, paměti Ram, procesor, disky a spoustu chlazení. Většina těžařů si je skládá sama, dají se také koupit na různých bazarech již sestavené. Cena začíná u slabších kusů někde kolem 20 000 korun a může se vyšplhat s rostoucím výkonem do statisíců.

Mining pooly

Jedná se o skupiny lidí, kteří spolupracují na těžbě v uzavřené skupině a dělí se o získané mince. V poolu se sloučí výkon všech členů a i zisk se dělí podle poskytnutého výkonu. Jeden samotný stroj by pracoval velmi dlouho, než by vypočítal správný hash. Zatímco v poolu těžaři společně vypočítají správný hash častěji, tím pádem mají všichni pravidelnější přísun peněz. Dnes už v nich figuruje většina těžebních počítačů.

Většina těžení probíhá z Číny, konkrétně 65%. Čínské pooly jsou F2, Ant, ViaBtc, Poolin, BTC.com a množství dalších. To hlavně kvůli levné elektřině, což na druhou stranu přináší trochu stínu nad kryptoměny. Mnoho lidí nesouhlasí s ekologickou stopou, kterou za sebou tento proces zanechává, jelikož Čína získává větší část své elektřiny díky neobnovitelným zdrojům.